INTERVENCE ČNB

Bankéři ČNB nejsou jednotní. Ostré navýšení sazeb mohlo reagovat i na tlak Schillerové

INTERVENCE ČNB
Bankéři ČNB nejsou jednotní. Ostré navýšení sazeb mohlo reagovat i na tlak Schillerové

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ostré navýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu je rázným navýšením, které je možné vidět spíše u států na úrovni Turecka. Myslí si to ekonomové, podle kterých se také ukazuje, jak členové rady centrální banky nejsou jednotní. Dva ze sedmi bankéřů totiž hlasovalo pro to, aby se sazby vůbec nezvedaly. To přitom chtěl premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), kteří tlačili na centrální banku. I to mohlo přispět k tak velkému navýšení, protože se spíše očekával růst o 0,5 procentního bodu.

Čtvrteční zasedání bankovní rady centrální banky přineslo překvapení. A tedy, že Česká národní banka zvýšila úrokovou sazbu nejvíce od roku 1997. Důvodem je vysoký růst inflace, která by tímto krokem měla růst pomaleji v příštím roce. Postupně tak skončí období levných peněz, kdy si lidé brali levné hypotéky a půjčky.

Zasedání však také přineslo i nejednotný pohled na současnou inflaci. Sedmičlenná rada totiž rozhodla o její výší v poměru 5:2. Dva bankéři odmítli, aby se úrokové sazby jakkoliv navýšily. I při minulém srpnovém zasedání se dva bankéři, tedy Oldřich Dědek a Aleš Michl, odmítli přidat k ostatním při navyšování sazeb. „U Oldřicha Dědka, tak u Aleše Michla jsou to dlouhodobější postoje, které se dají snadno obhájit v době, kdy inflace může být z větší části nákladová a před námi je nelehká zima s covidem,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom platební společnosti Roger Dominik Stroukal.

Podle něj ale většina reagovala na to, že inflační tlaky jsou domácího charakteru a sazby tak budou růst spotřebních cen krotit. „Takže ano, je to o očekávané dočasnosti inflace, ale spíše v současném kontextu se bavíme o tom, zda je inflace původu domácího či si ji importujeme ze zahraničí. Ať je to v současnosti jakkoliv, na to dobrá data jednoduše zatím nejsou, tak se musíme připravit na to, že brzy dorazí tlaky spojené s vyššími cenami energií,“ dodal Stroukal.

I hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček vidí nejednotnost ve vnímání inflace. „Centrální banka spolu s guvernérem Jiřím Rusnokem se vždy snažila vystupovat jednotně. Nyní ale v poslední době vidíme, že kromě většiny jestřábů se mezi bankéři vyskytují i dvě holubice, které si růst základních úrokových sazeb nepřejí,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Podle něj je i spekulací, že tento krok by mohl být brán jako políček ministryni financí Aleně Schillerové. „Domnívám se, že razantní navýšení může také být signálem k ministryni financí Aleně Schillerové, aby se na příště zdržela jakýchkoliv komenátářů,“ dodal Křeček.

Právě Alena Schillerová totiž v minulém týdnu opakovaně uvedla, aby centrální banka nezvyšovala úrokové sazby. Podle ní se totiž stane, že lidem se zdraží úvěry a státu narostou výdaje kvůli zdražení obsluhy státního dluhu. Za to si však může ministryně financí sama, když v minulých letech tvořila schodkové rozpočty.

S tím souhlasí i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého se jasně ukázalo, že centrální banka nepodléhá politickému tlaku. „Ministerstvo financí na banku tlačilo, aby sazbu naopak snižovala o méně než o 0,5 procentního bodu, pokud vůbec. ČNB rozhodnutím signalizuje, že chce proti inflačním tlakům v české ekonomice vystupovat vskutku razantně a že vyvine maximální úsilí, aby tlumila dopady dovážené inflace,“ uvedl Kovanda.

 

3. října 2021