Vyšší daně na alkohol a cigarety? Ministr zdravotnictví je pro
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vysokou míru konzumace alkoholu a kouření tabáku v Česku může podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pomoci snížit vyšší zdanění a omezení reklamy, zejména na alkohol. Řekl to na tiskové konferenci k odbornému setkání Alkohol a tabák v České republice v roce 2018. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové v Česku denně kouří dva miliony obyvatel a 600 000 pije denně alkohol.
V oblasti kouření už se podle ministra po přijetí protikuřáckého zákona pozitivní efekty projevily. "Alkohol stále bereme jako běžnou součást života a společnost je k jeho užívání zatím velmi tolerantní," řekla Vedralová. Podle vedoucího kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) Srdana Matiće v Česku by se země teď měla zaměřit právě na alkohol.
Podle ministra prostor pro větší regulaci těchto legálních drog existuje. "Hovoříme i o otázce nějakého vyššího zdanění," uvedl ministr s tím, že změna spotřební daně rozhodně nemá být skoková. Primárně je to podle něj na ministerstvu financí. Vláda v programovém prohlášení ale slibovala snížení daně z přidané hodnoty na točené pivo. "Měla to být hlavně úleva pro restauratéry. Je možné se bavit o jiném zdanění, a to zejména pro tvrdý alkohol," dodal. Alarmující je podle ministerstva zejména konzumace alkoholu u nezletilých, kde je Česká republika nad mezinárodním průměrem.
Už v současné době není možné propagovat v médiích cigarety, podobné omezení by se mohlo podle Vojtěcha týkat i alkoholu. Potřeba je podle něj pracovat také na dostupnosti služeb pro léčbu závislých na alkoholu a tabáku. V současné době si například léky na odvykání kouření platí sami, nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Podle Matiće jsou alkohol a kouření jedny z hlavních příčin úmrtí obecně. V Evropě každý rok v jejich důsledku zemře přes 700 000 lidí. Podle statistik z loňského roku má v ČR 900 000 lidí riziko vzniku problémů spojených s alkoholem. Muži průměrně vypijí devět sklenic piva za týden, ženy dvě. Průměrná spotřeba je 14,4 litru čistého alkoholu na osobu ročně.
Důsledky užívání alkoholu jsou zdravotní, ale i sociální. "V oblasti zdraví se v první řadě jedná o duševní poruchy a poruchy chování způsobené jeho užíváním," uvedla Vedralová s tím, že vede také k více úrazům a vzniku některých nádorových onemocnění. Velký problém je podle ministra také užívání alkoholu těhotnými, které může fyzicky poškodit dítě a snížit jeho IQ.
Podle statistik kouří v Česku asi čtvrtina populace nad 15 let, 18 procent denně. Závislost na tabáku je podle odborníků jedna z nejtěžších na léčbu. Ročně na nemoci způsobené kouřením tabáku zemře kolem 16 000 lidí. Průměrně přijdou o 15 let života.