I mladí a trénovaní sportovci pociťují dýchací obtíže dlouho po prodělání těžkého průběhu nemoci covidu-19. Jak ale vrátit plíce zpět do formy? Se sérií cviků a rad pro pacienty vyléčené z nákazy přišli v podobě brožury odborníci z Fakultní nemocnice Olomouc a Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Pravidelné cvičení tak může pomoct zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic. Brožura je zdarma ke stažení pro všechny zde. Cvičit by měli i pacienti, kteří prodělali covid-19 mírný nebo měli dokonce bezpříznakový průběh nemoci.

„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u čtyř procent nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ řekl primář kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Milan Sova. Koronavirus napadá horní cesty dýchací, a pokud imunitní systém včas nezasáhne, postupuje dál do plic, kde může vyvolat virový zánět. V takovém případě léčba podle Sovy trvá déle a pacienti mohou mít dýchací obtíže i dlouho po odeznění infekce.

Zveřejněná brožura proto představuje sadu univerzálních cviků zaměřených na posilování svalů končetin, středu těla, ale také na brániční dýchání, díky kterému se zlepšuje okysličení organismu, zvyšuje rozvíjení hrudníku a posilují dýchací svaly. Silový trénink radí lidem po koronaviru absolvovat minimálně třikrát týdně a každý den jej doplnit o třicetiminutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitou.

„Ukázky možných cviků, které jsou uvedeny v brožurce, se mohou provádět kdykoli během dne, je možné s nimi proložit běžné denní aktivity, i pracovní. V brožurce jsou uvedené ukázky cvičení, cviků lze vykonávat více,“ dodala pro redakci Echo24.cz spoluautorka a docentka Kateřina Neumannová z Fakulty tělesné kultury UP, která se věnuje rozvoji plicní rehabilitace a respirační fyzioterapie.

U většiny pacientů se postižené plíce daří dobře léčit. „Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ upozornil Sova na příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale. Lékaři proto pacientům vyléčeným z covidu-19 doporučují, aby se co nejdříve začali hýbat, posílili plíce správným dýcháním a chodili na čerstvý vzduch.

Cvičit by měli také pacienti, kteří prodělali covid-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, a to už 14 dní po nemoci. „Důležité přitom je vnímat své tělo. Nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření v odborných postcovidových poradnách,“ uvedla přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc Eliška Sovová.

Potíže pociťují i mladí

Svůj rekonvalescenční program mají i odborníci z Nemocnice AGEL Prostějov. Podle primáře Centra léčebné rehabilitace Petra Konečného se díky speciálním cvikům pacienti postupně zbavují zejména dechových potíží a únavy. Těch, kteří se nemohou dostat do původní kondice, není málo. „Lze konstatovat, že těchto nových postcovidových diagnóz sledujeme celkově zvýšený výskyt za poslední rok. Postcovidoví pacienti mají nejčastěji různé potíže s dechem, kardiovaskulární obtíže, neurologické a pohybové problémy,“ uvedl Konečný. Dodal také, že nezáleží na tom, zda jde o staršího seniora či mladého člověka v produktivním věku. „Tito pacienti přitom nemají závažně plicní onemocnění, jsou ‚jen‘ po prodělané infekci covid-19,“ podotkl.

Pacienti se na rehabilitaci dostávají z plicního postcovidového centra prostějovské nemocnice. Při příchodu do Centra léčebné péče je každý vyšetřen rehabilitačním lékařem, který stanoví rehabilitační plán a předepíše procedury. Následně si pacienta přeberou do péče zkušení fyzioterapeuti a pod jejich dohledem provádí respirační fyzioterapii, dechovou gymnastiku a rekondiční cvičení.

„Rehabilitace je cílená, pacientovi ušitá na míru. Je nebolestivá a pomocí pohybové a dechové terapie zlepšuje kondici, celkový stav, kardiovaskulární a dechové funkce,“ uvedl Konečný. Pacienti Centra léčebné péče Nemocnice AGEL Prostějov rehabilitují ambulantně pod vedením terapeutů v průměru šest až 12 týdnů, nezřídka i déle. „Zaleží i na aktivním přístupu každého pacienta při domácí rehabilitaci a cvičení, dodržování zdravých životních návyků a doporučení, jako je zdravě se stravovat, optimálně pohybovat, nekouřit, dostatečně spát, nestresovat a umět relaxovat,“ dodal Konečný.