Vláda stále otálí v otázce podpory pro zaměstnance v karanténě. Nakažení se podle průzkumů obávají testovat i hlásit rizikové kontakty, protože nechtějí sebe či své kolegy připravit o značnou část příjmu. Pro některé rodiny podle sociologa Daniela Prokopa znamená karanténa propad hluboko pod hranici příjmové chudoby. Vláda o možné motivaci jedná už minimálně od začátku prosince, rozhodnutí zatím odsunula na příští týden. Proti návrhům se ostře staví zaměstnavatelé.

Vládu dlouhodobě upozorňují ekonomové či experti na sociální problematiku na to, že jedním z problémů nefungujícího systému testování a trasování je podle nich obava lidí ze ztráty příjmů svých či jejich rizikových kontaktů. Testování a trasování přitom vidí odborníci jako cestu z plošných uzávěr, než skončí očkování, které zatím neprobíhá kýženým tempem.

V nemoci i karanténě dostává v současnosti zaměstnanec 60 procent redukovaného průměrného výdělku. V prvních 14 dnech mu tuto náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel. Podle výsledků průzkumu Život během pandemie se testovat nechává zhruba jen třetina lidí, kteří byli v delším kontaktu s nakaženým či mají typické příznaky. „Nižší ochota je obecně mezi pracujícími s nízkými příjmy a lidmi, kteří nemohou v karanténě na home office,“ uvedl sociolog Daniel Prokop. Podle něj v anonymním výzkumu respondenti přiznávají, že se týdně na víc než čtvrt hodiny bez roušky potkávají s pěti či šesti lidmi. Hygienici získají ale od člověka s pozitivním testem v průměru méně než jeden kontakt.

Podle Prokopa současný systém nemocenské může pro rodiny znamenat i pád hluboko pod hranici příjmové chudoby. „Náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemoci činí 60 % redukovaného základu hrubé mzdy. Ten do jistého příjmu tvoří 90 % hrubé mzdy a pak klesá. Reálně pracující tedy dostávají v nemocenských či karanténách COVID většinou jen 45 – 54 % své hrubé mzdy,“ uvedl k průzkumu Prokop.

Podle něj hraje roli i to, že u nízkopříjmových či manuálně pracujících rodičů s dětmi je kvůli slevám na daních čistá mzda často relativně blízko hrubé. „Rodina s dvěma rodiči s minimální mzdou má v karanténě či izolaci příjem dohromady 750 Kč na den. Rodina se mzdou obou rodičů na úrovni 20 tisíc hrubého zůstane necelých 1000 Kč na den. To jsou pro rodinu s dětmi příjmy hluboko pod hranicí příjmové chudoby,“ dodal Prokop.

Ministerstvo práce připravilo zatím tři verze možného řešení, jak zaměstnance motivovat. První návrh počítá pro lidi v karanténě s příspěvkem 250 korun za den, pro zaměstnance s měně než polovičním úvazkem či na dohodu 125 korun. Zaměstnavatel by si pak o výdaje snížil sociální odvody. Podle druhé varianty by příspěvek činil 500 korun za den. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by byl stanoven strop, aby lidé s nižším výdělkem na nemocenské nedostali víc, než když chodí do práce. Třetí verze zahrnuje dočasné zvýšení nemocenské na 90 procent základu výdělku pro všechny. Týkalo by se to lidí v karanténě i nemocných v pracovní neschopnosti.

Proti navyšování či připlácení k nemocenské se naopak ostře staví zástupci podnikatelů či průmyslu. Ti se obávají, že by podobný systém podpory vedl ke zneužívání a dalšímu zatížení podniků. Hospodářské komoře vadí, že návrh vytváří tlak na státní rozpočet. „Příspěvek totiž bude celý financován z rostoucího státního dluhu, který v rámci budoucích konsolidačních opatření zřejmě svými daněmi zaplatí podnikatelé a zaměstnanci privátního sektoru,“ obává se komora.

Kolik lidí by mohlo příspěvek v případě schválení návrhu dostat, není z návrhu zákona úplně jasné. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala za první letošní měsíc k 24. lednu 61 800 karanténních e-neschopenek. Podle údajů ministerstva zdravotnictví přibylo v Česku za tu dobu ale 207 900 nakažených s potvrzeným koronavirem. Ministryně Maláčová v pondělí zmínila, že v Česku je v průměru 50 000 karantén měsíčně a průměrné měsíční výdaje na bonus by činily 125 milionů korun. U bonusu 500 korun by to bylo 200 milionů a u vyšší nemocenské 2,3 miliardy, uvedla ministryně.