Prezident Miloš Zeman by považoval případnou změnu v otázce trestního stíhání premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo už za politické rozhodnutí a pokud by to bylo nutné, premiéru Babišovi by udělil abolici a trestní stíhání zastavil. Řekl to v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov. Nyní bude mít spis na stole nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

„Respektuji rozhodnutí jak pana Erazíma, tak předtím pana Šarocha, myslím si, že když se do toho už nebude vrtat, tak bude klid a budu rád. Kdyby se do toho vrtalo, nu tak prezident má ústavou dané právo abolice, to znamená rovněž zastavení trestního stíhání. I když bych váhal o abolici před tím rozhodnutím obou státních zástupců, protože bych to pokládal za poněkud svévolné, pak, pokud by to bylo nutné a já věřím, že to nutné nebude, bych k tomuto ústavnímu kroku sáhl,“ řekl prezident Zeman.

Prezident Miloš Zeman využije práva abolice v případě premiéra Andreje Babiše, pokud nejvyšší státní zástupce zruší rozhodnutí o zastavení jeho stíhání. Řekl to v TV Barrandov.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) September 19, 2019

„Teď už bych to považoval za politické, protože tito dva státní zástupci, a zejména státní zástupce Šaroch, který ten spis studoval zhruba rok, odvedli velmi dobrou práci a já si jejich práce vážím,“ dodal prezident Zeman

Vzhledem k okolnostem by tak mohla nastat situace, v níž by premiér Andrej Babiš musel spolu s prezidentem podepsat abolici ke své vlastní osobě. „Dva státní zástupci řekli, že se žádný trestný čin nestal. Takže jsem přesvědčený, že to nebude potřeba,“ reagoval na Zemanova slova premiér Babiš pro server Blesk.cz.

Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) informovalo o zastavení stíhání Babiše a dalších obviněných v kauze kolem dotace na Čapí hnízdo minulý pátek. Usnesení je pravomocné. MSZ ho ale předloží společně se spisovým materiálem nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který může rozhodnutí potvrdit i zrušit. Na přezkoumání má lhůtu tří měsíců.

Zeman udělil milost jedenáctkrát

Prezident Miloš Zeman před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Pravomoc v udílení milostí převedl na ministerstvo spravedlnosti, které jednotlivé žádosti posuzuje a Hradu předkládá jen ty, jež splňují Zemanem stanovené podmínky: pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí.

Prezident podle ústavy odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, má právo také udělovat amnestii.

Miloš Zeman se k udělení milosti uchýlil poprvé v roce 2016, od té doby ji udělil už jedenáctkrát, většinou to bylo z humanitárních důvodů. Velkou pozornost vzbudilo v květnu 2017 udělení milosti pro Jiřího Kajínka, který si odpykával doživotí za dvojnásobnou vraždu. Kajínek byl propuštěn po 23 letech ve vězení.

Čtěte dále: Zeman soudcům: Pětiprocentní politici chtějí diktovat rozhodnutí soudu, pak začíná vláda ulice

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.