Jordánský král Abdalláh II. se nechal slyšet, že vztahy mezi jeho zemí a Izraelem jsou nejhorší, jaké kdy byly, částečně kvůli problémům s územím, částečně kvůli izraelsko-palestinskému konfliktu.

„Doufáme, že Izrael si bude schopen rozhodnout o své budoucnosti, buď v následujících týdnech nebo měsících,“ prohlásil král ve Washingtonově institutu blízkovýchodní politiky v New Yorku. „Pokud nebudeme schopni vyřešit izraelsko-palestinský problém, Izrael se nemůže stát součástí Blízkého východu,“ citoval jej server Jerusalem Post. Každý rok, který je ztracený nicneděláním, dle Abdalláha II. jen přispívá ke složitosti vztahů.

Jedním z dalších citlivých témat je územní politika, Jordánsko nedávno nabylo svrchovanosti nad dvěma územími, které na 25 let propůjčilo Izraeli v rámci mírové dohody. Král tehdy uvedl, že Jordánsko ukončí „(izraelskou) anexi dvou oblastí- Ghamar (hebrejsky:Cofar) a Bákúra (Naharajim) (plynoucí) z mírové dohody a nastolí plnou (jordánskou) svrchovanost nad každým kusem těchto území“.

Izrael, který tyto zemědělské oblasti kontroloval více než 70 let, získal právo území pronajímat od Jordánska v rámci mírové dohody z roku 1994. Smlouva předpokládala, že Izrael bude mít právo si toto území pronajímat 25 let a následně může tento bod dohody být obnoven.

Oblast Naharajim, která se nachází u řeky Jordán v severním Izraeli, se stala populární turistickou destinací. Na místě se nachází malý park, ruiny historické elektrárny a oblast, které se říká Ostrov míru, kde mohou Izraelci krátce vstoupit do Jordánska, aniž by museli ukazovat cestovní doklady. Místo je ale také spjato s tragickou minulostí. V roce 1997 tam na dav Izraelců začal střílet jordánský voják, přičemž zabil sedm dívek na školním výletě. Tehdejší král Husajn poté odjel do Izraele a žádal rodiny dívek o odpuštění. I 20 let po jeho úmrtí je Husajn v Izraeli podle AP vnímán pozitivně kvůli tomuto odvážnému činu.

Agentura AP rozhodnutí Jordánska označila za ránu pro jordánsko-izraelské vztahy, které se v uplynulých letech postupně ochlazovaly. Rok po uzavření historické prozatímní mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci tehdejší izraelský premiér Jicchak Rabin a někdejší jordánský král Husajn podepsali 26. října 1994 za účasti někdejšího prezidenta USA Billa Clintona mírovou dohodu. Šlo po dohodě s Egyptem teprve o druhou mírovou dohodu mezi Izraelem a arabským státem.