Blízký východ

Vztahy Izraele a Jordánska jsou nejhorší v historii, prohlásil král Abdalláh

Blízký východ
Vztahy Izraele a Jordánska jsou nejhorší v historii, prohlásil král Abdalláh

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jordánský král Abdalláh II. se nechal slyšet, že vztahy mezi jeho zemí a Izraelem jsou nejhorší, jaké kdy byly, částečně kvůli problémům s územím, částečně kvůli izraelsko-palestinskému konfliktu.

„Doufáme, že Izrael si bude schopen rozhodnout o své budoucnosti, buď v následujících týdnech nebo měsících,“ prohlásil král ve Washingtonově institutu blízkovýchodní politiky v New Yorku. „Pokud nebudeme schopni vyřešit izraelsko-palestinský problém, Izrael se nemůže stát součástí Blízkého východu,“ citoval jej server Jerusalem Post. Každý rok, který je ztracený nicneděláním, dle Abdalláha II. jen přispívá ke složitosti vztahů.

Jedním z dalších citlivých témat je územní politika, Jordánsko nedávno nabylo svrchovanosti nad dvěma územími, které na 25 let propůjčilo Izraeli v rámci mírové dohody. Král tehdy uvedl, že Jordánsko ukončí „(izraelskou) anexi dvou oblastí- Ghamar (hebrejsky:Cofar) a Bákúra (Naharajim) (plynoucí) z mírové dohody a nastolí plnou (jordánskou) svrchovanost nad každým kusem těchto území“.

Izrael, který tyto zemědělské oblasti kontroloval více než 70 let, získal právo území pronajímat od Jordánska v rámci mírové dohody z roku 1994. Smlouva předpokládala, že Izrael bude mít právo si toto území pronajímat 25 let a následně může tento bod dohody být obnoven.

Oblast Naharajim, která se nachází u řeky Jordán v severním Izraeli, se stala populární turistickou destinací. Na místě se nachází malý park, ruiny historické elektrárny a oblast, které se říká Ostrov míru, kde mohou Izraelci krátce vstoupit do Jordánska, aniž by museli ukazovat cestovní doklady. Místo je ale také spjato s tragickou minulostí. V roce 1997 tam na dav Izraelců začal střílet jordánský voják, přičemž zabil sedm dívek na školním výletě. Tehdejší král Husajn poté odjel do Izraele a žádal rodiny dívek o odpuštění. I 20 let po jeho úmrtí je Husajn v Izraeli podle AP vnímán pozitivně kvůli tomuto odvážnému činu.

Agentura AP rozhodnutí Jordánska označila za ránu pro jordánsko-izraelské vztahy, které se v uplynulých letech postupně ochlazovaly. Rok po uzavření historické prozatímní mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci tehdejší izraelský premiér Jicchak Rabin a někdejší jordánský král Husajn podepsali 26. října 1994 za účasti někdejšího prezidenta USA Billa Clintona mírovou dohodu. Šlo po dohodě s Egyptem teprve o druhou mírovou dohodu mezi Izraelem a arabským státem.

 

, , jhr

23. listopadu 2019