Workoholisté v čele státu

„Závislák“ Babiš. Jedu 18 hodin denně, tvrdí. Workoholismus je ale závislost

Workoholisté v čele státu
„Závislák“ Babiš. Jedu 18 hodin denně, tvrdí. Workoholismus je ale závislost

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se opakovaně pochlubil, že „jede stále 15 až 18 hodin denně“. O tom, kolik hodin denně pracuje, mluví rád a často. Pokud je pravda, že je workoholik, není to pro Česko dobrá zpráva. Podle psychiatra Karla Nešpora je workoholismus na škodu u každého zaměstnání a člověk, který se neovládá ve vztahu k práci, dělá chyby a koleduje si o syndrom vyhoření.

„Jsem v pohodě a jedu stále 15 až 18 hodin denně, často i víkendy. Jako vždycky makám a učím se nové věci,“ objevilo se v Babišově pravidelném týdenním hlášení o činnosti na jeho Facebooku. Více o tom píšeme ZDE.

Babiš není ve zdůrazňování svého pracovního tempa sám. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s tezí o práci 16 hodin denně přišel taky. Na dotaz, zda opravdu pracuje 16 hodin denně, odpověděl, že je to jeho pracovní tempo. „Pracuji, je to moje tempo. Zároveň nenutím lidi okolo sebe pracovat stejně,“ řekl už dříve deníku Echo24. Za „workoholika ve vašich službách“ se v kampani do eurovoleb označil místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (Hlas), mandát ale neobhájil.

Pokud je pravda, co politici o svém pracovním tempu říkají a skutečně jsou workoholici, vládu či ministerstva řídí na práci závislí lidé, což by mohlo být nebezpečné. „Tato porucha je na škodu u každého zaměstnání, i kdyby se jednalo o popeláře. Člověk, který se neovládá ve vztahu k práci, se dostává do stavu vyčerpání, dělá chyby, špatně komunikuje a koleduje si o syndrom vyhoření a nemoci. Od této poruchy je třeba odlišovat zdravé zaujetí prací. To je ovšem něco úplně jiného,“ uvedl pro Echo24 o workoholismu psychiatr Karel Nešpor.

Za vyloženě nebezpečný považuje workoholismu HR partner společnosti Sodexo Benefity Zuzana Krajča, jež má na starosti lidské zdroje. „Workoholismus je rozhodně na škodu. Je to závislost jako každá jiná. To znamená, že ji dotyčný nekontroluje a v čase se zhoršuje, potřebuje stále víc, což má vliv na zdravotní i psychický stav jedince. Považuji to za velmi nebezpečné,“ odpověděla na dotaz Echo24 Zuzana Krajča.

Proč se workoholismem, tedy skutečnou závislostí, politici chlubí, si Karel Nešpor vysvětluje neznalostí pojmu. „Bude to asi tím, že někteří lidé používají výrazy, jejichž význam jim uniká. V pracovním prostředí je důležitá předvídatelnost a to, aby člověk stabilně a dlouhodobě dělal to, co má. Chování člověka, který se ve vztahu k práci neovládá, je nepředvídatelné. Horečnou aktivitu střídají selhání. K tomu prostupují úrazy, zbytečné interpersonální konflikty, negativní emoce atd,“ uvedl Nešpor.

Workoholismus se zaměňuje nebo spojuje s produktivitou a efektivitou, vysvětluje Zuzana Krajča oblíbenost pojmu. „Ve skutečnosti workoholik nemusí být ani produktivní ani efektivní. Může to například vypadat tak, že se dotyčný zabývá neúměrně dlouho nějakým nepříliš podstatným detailem a podobně,“ dodala.

,