Matka, nebo otec?

Transsexuál porodil dítě a chce být veden jako otec. Zásadní spor řeší štrasburský soud

Matka, nebo otec?
Transsexuál porodil dítě a chce být veden jako otec. Zásadní spor řeší štrasburský soud

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Může být matka otcem svého dítěte? Někomu může tato otázka připadat nesmyslná, ale tímto dilematem se zabývá štrasburský soud pro lidská práva. Na ten se obrátil rodič dítěte a žádá, aby byl v rodném listě veden jako otec. Dítě ale sám porodil. Pozoruhodná kauza otevírá zásadní společenské a právní otázky. Na Evropský soud pro lidská práva se obrátil transsexuál narozený jako žena, dnes označován jako O. H., který v Berlíně porodil dítě v době, kdy byl úředně veden jako muž. Do rodného listu dítěte byl ale zapsán jako matka s původním jménem. Problém je v tom, že chce být v dokumentech uveden jako otec s novým jménem.

Německá matrika se kvůli sporu obrátila na tamní soudy a ty jí daly za pravdu, včetně německého ústavního soudu. A tak případ dospěl až k lidskoprávnímu soudu ve Štrasburku. Rodič se domáhá změny v rodném listě s argumentem, že zápis je v rozporu s vnímáním jejich společného vztahu. Stížnost podal i jménem svého potomka, kterému je nyní šest let. Soud zatím nerozhodl.

Dítě přišlo na svět díky umělému oplodnění a díky spermatu od neznámého dárce. Podle německých médií byl rodič prvním mužem, alespoň úředně, který v zemi přivedl na svět dítě.

Zájem Slovenska

O případ se zajímá i Slovensko a tamní Asociace opatrovnických soudců. V kauze chtějí intervenovat jako třetí strana.

„Co stížnost činí z našeho pohledu zajímavou, je skutečnost, že německá právní úprava je prakticky totožná se slovenskou. Zdánlivý formální problém registrace do veřejné listiny obnáší velkou škálu souvisejících právnických a praktických otázek,“ uvedla zástupkyně Slovenské republiky před Evropským soudem pro lidská práva Marica Pirošíková.

„Nejzásadnější z nich je určení identity dítěte a jeho rodinných vztahů, mateřství a otcovství. Mateřství je stanovené základní premisou, matkou dítěte je žena, která ho porodila,“ dodala s tím, že Slovensko se chce do formování právních norem určující rodinné vztahy a identitu transsexuálních lidí a jejich dětí zapojit tím, že podpoří pozici Německa.

Slovensku už soud vyhověl a třetí stranou se v případu stalo, v případě slovenské asociace ještě nerozhodl.

Na případ v Česku upozorňuje senátorka Jitka Chalánková (nezávislá). Seznámila s nimi i české opatrovnické soudce i ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), řekla deníku Echo24. Podle Chalánkové by se totiž k případu jako třetí strana mohla vyjádřit i Česká republika.