Německý prezident Frank-Walter Steinmeier si dnes prohlédl v muzeu v Ústí nad Labem expozici Naši Němci věnovanou česko-německému soužití. V severočeském městě se po setkání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zastavil na závěr své třídenní návštěvy České republiky. Do Berlína odpoledne odjel vlakem, po železnici přijel do Prahy i ve středu.

"Děkuji za jeho třídenní oficiální návštěvu, která se opravdu povedla. Jsem rád, že jsme ušli tak dlouhou cestu a česko-německé vztahy jsou excelentní," uvedl na twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek, který se v Ústí s prezidentem za vládu symbolicky rozloučil.

Steinmeier se ještě ráno setkal v Hrzánském paláci s Babišem. Mezi tématy jednání byly situace v Afghánistánu, česko-německé vztahy a aktuální vývoj pandemie covidu-19. Státníci probírali i ekonomické otázky a české předsednictví v Evropské unii v příštím roce. Babiš podobně jako další čeští politici ocenil návštěvu německého prezidenta v kryptě kostela v Resslově ulici, kde uctil památku československých parašutistů, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha.

Z Prahy Steinmeier odjel do Ústí nad Labem, kde navštívil expozici Naši Němci. Prezident s chotí se po přivítání v muzeu podepsali do pamětní knihy města. "Pomineme-li naše české prezidenty, tak po císařské návštěvě v roce 1901 je to z naše pohledu nejvýznamnější návštěva, kterou v této budově a v našem městě hostíme," řekl ředitel muzea Václav Houfek.

Výstavou, která se veřejnosti otevře v polovině října, provedl návštěvu Petr Koura, ředitel společnosti Collegium Bohemicum, jež má expozici na starosti. "Reakce pana prezidenta na výstavu byly výborné. Prezidentský pár expozice zaujala, kdyby nejel vlak, zdrželi by se déle," řekl Koura, od něhož Steinmeier převzal faksimilii první stránky rukopisu knihy Franze Kafky Zámek.

Ve 20 místnostech výstava nastiňuje dějiny česko-německého soužití na území dnešní České republiky od středověku do 20. století. Kromě politických dějin se dotýká kultury, zvyků, spolkové činnosti či sportování Němců v Čechách. Odhaluje méně známou historii, nevyhýbá se ani nacismu a odsunu. Plochou 1500 metrů čtverečních je větší než Sudetoněmecké muzeum v Mnichově.

Mezi exponáty jsou předměty každodenní potřeby, legendární motocykl Böhmerland (Čechie), dokumenty, knihy, amatérské záběry z odsunu. Prezidentovi mohl Koura ukázat i dopis Franze Kafky v češtině a němčině, zapůjčené památky z Lidic či předměty spojené s jedním z výsadkářů, kteří zemřeli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Kryptu pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze, kde výsadkáři po boji s nacisty zemřeli, navštívil Steinmeier jako první německý prezident. Výstava má podle Koury mimo jiné ukázat, že v českých zemích po staletí žili Němci, kteří ovlivňovali politiku a kulturu, cítili se být obyvateli českého království.

V muzeu hovořil prezident se zástupci občanské společnosti. Před odjezdem se zastavil v podchodu u Benešova mostu, kde nedávno výtvarnice Magdaléna Gurská a Adéla Bierbaumer dokončily velkoplošnou malbu věnovánou životnímu příběhu Ruth Hálové. Dílo je součástí projektu Neznámí hrdinové, jehož cílem je upozornit na významné osobnosti spojené s městem. Hálová byla jedním z Wintonových dětí, řekla koordinátorka projektu Michaela Valášková. "Jsem strašně ráda, že jsme takovou tečkou za návštěvou České republiky," řekla.

Na vlakovém nádraží se ještě podařilo Ústečanovi Vítu Palaščákovi získat podpis prezidenta pod vytištěnou fotografii. "Přišlo mi fantastické, že do města, kam lidé obvykle nejezdí, zavítá tak významná osobnost," uvedl. Za doprovodu hradní stráže pak prezident s chotí nastoupili na vlak a opustili město a Českou republiku. Skončila tak Steinmeierova třídenní návštěva, při které se ve čtvrtek v Praze setkal se svým protějškem Milošem Zemanem a šéfy parlamentních komor. Dnes si Steinmeier také prohlédl Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVUT.