Od projektu plošného testování na covid-19 nás dělí pouhých pár týdnů. Ministr zdravotnictví Roman Prymula si od něj slibuje cenná data o šíření viru a zachycení silných přenašečů nákazy. Antigenní testy, které k tomuto účelu poslouží, jsou navíc levnější a rychlejší než klasické PCR testy, mají ovšem několik „ale“. Odborníci se nicméně shodnou, že jsou jednak velmi spolehlivé, jednak ideální na testování velkého množství lidí, a to i opakovaného. Některé státy, jako je Jižní Korea, se do plošného testování pustily již během první vlny.

Prymula chce na testování využít současná odběrová centra, případně dodatečně vytvořit nová, která obsadí mediky a dalšími studenty vysokých škol. Plánuje zapojit praktické i jiné lékaře, přihlásili se také někteří zubaři. Naopak ušetří personál nemocnic, které jsou již nyní v akutní fázi. S počtem testů nebude takový problém, jelikož už je nabízí řada firem.

„Složitější je logisticky celý ten systém zabezpečit, proto ho chceme připravit velmi detailně, než s tím půjdeme do praxe,“ uvedl Prymula. Pilotní projekt začne na Uherskohradišťsku. Tento region má nejvyšší nárůsty na počet obyvatel a v tamní nemocnici je více než stovka nakažených. Testy by měly být pro všechny občany zdarma, pakliže jich stát opravdu zajistí dostatek.

Klasický PCR test, pracující se vzorkem z nosohltanu, odhaluje genetickou informaci viru skrze rozštěpení a namnožení vzorku ribonukleové kyseliny (RNA), čímž se potvrzuje přítomnost viru v těle. Zde bývají výsledky známy zpravidla do 24 hodin a spoléhá se na ni valná většina zemí.

Antigenní testy v praxi začínají stejně, rovněž pracují s odběrem z nosohltanu. „Zde nicméně sehrávají roli protilátky. Testy, které máme k dispozici, jsou schopné navázat na nukleokapsidu a tzv. spike protein covidu-19, jiné testy operují jen s jednou protilátkou. V každém případě jsou výsledky zřejmé velice rychle, do 15 minut,“ řekl redakci Echo24 Martin Havlík, ředitel společnosti Novatin.

Rychlá cesta, jak odhalit superpřenašeče

Některé ohlasy kritizují nižší přesnost antigenních testů. Na lidi s malou náloží viru totiž protilátky nezareagují, zatímco mnohem citlivější PCR reagují i na malé množství viru. S přesností navíc souvisí dva pojmy. Specificita je ve stručnosti schopnost, jak moc přesně dokáže test odhalit konkrétní nemoc (zde covid-19), aniž by si ho spletl s něčím jiným.

„Specificita u antigenních testů se pohybuje kolem 95 %, u našich je to 100 %. Pokud tedy člověk vyjde z testu pozitivně, je zcela jisté, že má v sobě covid-19,“ vysvětluje Havlík, jehož firma operuje s testy Humasis od jihokorejské farmaceutické společnosti Celltrion. Ta již delší dobu pracuje na covidových protilátkách i nových antigenních testech.

Selektivita ukazuje, kolik lidí je schopen test odhalit jako nakažené. Testy musí splňovat 90% parametr, čili při testování například ze 100 lidí nepozná 10 potenciálně nakažených, kteří mohou být nadále vnímáni jako negativní případy. Zde je nicméně třeba dodat, že takový výsledek pravděpodobně vyplývá z toho, že sám pacient nemá v sobě velkou virovou nálož, tudíž v danou chvíli vir nešíří. „Proto toto otestování populace má sloužit k tomu, aby se zachytili superpřenašeči a další lidi s vysokou šancí na šíření covidu-19,“ vysvětluje Havlík.

Prymulův nápad na plošné testování hodnotí Havlík pozitivně, nicméně si nemyslí, že by měla cesta vést přes praktické lékaře. „Momentálně to není dobrý nápad. Realističtější by bylo jít po okrscích a zapojit armádu a mediky, eventuelně požádat zdravotní sestřičky navíc, aby pomáhaly s testy v ordinacích o víkendu. Navíc je na místě celé populaci slušně vysvětlit, že ty testy dávají smysl, aby o ně byl zájem. A samozřejmě to vše musí být epidemiologicky dobře zorganizované, aby se lidi nehromadili na odběrových místech a nenakazili se navzájem při testování,“ dodává.

Citlivost PCR testů může mít i ten efekt, že detekují v těle pacienta již mrtvý vir, což může být ve výsledku kontraproduktivní. Člověk se pak izoluje, aniž by byl sám šiřitelem.

Jihokorejská cesta jako vzor

S antigenními testy již v srpnu operoval Jindřich Vobořil, ředitel neziskové organizace Podané ruce. Do rukou se mu dostaly nejen testovací sady, ale speciální jihokorejské vyhodnocovací přístroje, v kombinaci dokázaly přinést výsledek do 12 minut. Přesnost se pohybovala okolo 90 % a jeden test přišel na pouhých 300 korun. Díky své cenovce i rychlosti se proto používaly k opakovanému testování, například personálu domova pro seniory.

„PCR testy jsou samozřejmě jistější, nicméně na výsledky se čeká dlouho a nejde o model, který by byl vhodný o opakovanému testování pracovníků nejen rizikových oblastí, jako jsou zařízení pro důchodce,“ řekl redakci Vobořil. I on upozorňuje na míru infekčnosti konkrétních lidí a to, že se pozitivita odvíjí od virové nálože. „To procento záchytu je vysoké a samotného mě překvapilo, kolik lidí jsme odhalili jako nepříznakové, hlavně v domovech důchodců, kde to bylo zcela zásadní.“

V českém prostředí by rád viděl i lepší aplikaci, která se ujala například v Jižní Koreji. „Fungovala podobně jako Waze (navigační aplikace do mobilu), lidé do ní nahlašovali dopravní nehody a silniční překážky. Během covidu se do podobné aplikace nahlašovaly možné výskyty nakažených a riziková setkání, což značně ulehčilo hygienickým střediskům při trasování,“ doplnil Vobořil.

Jižní Korea se do masivního testování obyvatelstva pustila už během první vlny. Tím dokázala včas zachytit velké množství nakažených a dále se jim věnovat. křivku se jí podařilo zploštit ještě relativně brzo, nemusela proto sáhnout po opatřeních jako zavření obchodů a zákaz vycházení. Faktorů, které přispěly k jihokorejskému boji s covidem-19, bylo samozřejmě mnohem více, již nyní je ale jasné, že k podobným výsledkům již ČR nedosáhne, vyjma důkladného protestování obyvatelstva.