Sněmovně se letos ještě nepodařilo otevřít projednávání korespondenční volby. Kvůli obstrukcím a nabitému programu na ni nedošlo ani v lednu, ani v únoru. Vládní strany přitom označují prosazení možnosti volit krajanům v zahraničí i mimo ambasády prostřednictvím dopisů za svou prioritu. Někteří vládní politici se nyní obávají, že by se zákon o korespondenčním hlasování nemusel stihnout projednat a schválit včas, což by znemožnilo hlasování na dálku během prezidentských voleb.

Zákon o korespondenční volbě, který navrhla skupina senátorů a nyní leží ve sněmovně, dlouhodobě kritizuje sněmovní opozice. „Jsme proti. Zkušenosti z Rakouska ukazují, že to je špatná cesta,“ sdělil deníku Echo24 místopředseda ANO Karel Havlíček. Právě toto hnutí má ve sněmovně nejsilnější poslanecký klub, ačkoliv je v opozici.

Proti je také hnutí SPD, jež společně s ANO formuje opozici. To už na začátku minulé schůze sněmovny ústy svého předsedy Tomia Okamury deklarovalo, že se nechystá obstruovat jen pandemický zákon, ale i korespondenční volbu. Kritici namítají, že při korespondenční volbě je obtížnější zamezit podvodům, případně, že pokud lidé v zahraničí skutečně chtějí volit, měli by se dostavit přímo na ambasády. Naopak zastánci vzdálené formy hlasování upozorňují na to, že v některých státech či kontinentech je to na nejbližší zastupitelské úřady daleko, což mnoho krajanů odrazuje a způsobuje to nižší volební účast.

„Poslanecký klub SPD udělá maximum pro to, aby korespondenční volba uzákoněna nebyla. Jsme přesvědčeni, že korespondenční hlasování je útokem na demokracii a zároveň jsou to otevřené dveře k případným manipulacím s volebními lístky a k podvodům při jejich sčítání,“ řekl už během lednové schůze poslanců předseda klubu SPD Radim Fiala.

Vládní strany se však nyní snaží, aby se začala korespondenční volba projednávat co nejdříve. Obávají se totiž, že by se jinak tento zákon nestihl schválit včas tak, aby se dal využít již v příštích prezidentských volbách, které se uskuteční začátkem roku 2023. „Měli jsme schůzku, na které padlo, že bychom to neměli odkládat, takže to bude co nejdřív. Pokud by totiž nezačalo rychle, nebyla by šance to použít při prezidentské volbě,“ řekl deníku Echo24 dobře obeznámený zdroj z vládního prostředí.

Zatímco u projednávání novely pandemického zákona obstruovalo zejména hnutí SPD, nyní se vládní politici obávají i rozsáhlejších obstrukcí ze strany ANO, které má téměř čtyřikrát více poslanců než SPD. „Tentokrát se do obstrukcí nezapojí jen SPD, ale asi i ANO. Budeme se muset těmto skutečnostem přizpůsobit. Zřejmě to bude tak, že se to někam vloží a pak si dáme zase dvě tři noční,“ dodává.

Hnutí ANO se zatím nevyjádřilo k tomu, zda a případně jak rozsáhlé obstrukce při projednávání hlasování pomocí dopisů chystá. „O postupu budeme ještě jednat v rámci klubu ANO,“ uvedl Karel Havlíček.

Volby prostřednictvím dopisů dlouhodobě prosazuje zejména TOP 09. „Korespondenční volbu podporuji dlouhodobě. Její přijetí usnadní život a otevře přístup ke spolurozhodování o politických záležitostech tisícům Češek a Čechů v zahraničí. Naše země se tak připojí k celé řadě dalších států, které korespondenční volbu mnoho let úspěšně praktikují,“ sdělila deníku Echo24 předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ani ona však neupřesnila, kdy konkrétně by tento zákon mohl být v dolní komoře parlamentu projednán.

Korespondenční volbu pro Čechy v cizině navrhl loni Senát na základě požadavku krajanských sdružení a s podporou ministerstva zahraničí. Argumentoval také tím, že Česko je jednou z posledních pěti zemí Evropské unie, které zatím hlasování poštou uzákoněno nemají.

Volbu prostřednictvím dopisů by mohlo využít až 600 000 Čechů žijících v cizině, pro které je časově i finančně náročné dostavit se na hlasování na některou ze 111 českých ambasád. Loni tam přišlo volit poslance 13 236 z 18 808 zapsaných voličů. Lidé, žijící v zahraničí ve volbách dlouhodobě preferují strany, které jsou v současnosti ve vlády. Při minulých volbách jim z ciziny dalo hlas 85 procent voličů, zatímco ANO získalo necelých pět procent hlasů a SPD 2,2 procenta hlasů.