Ministr vnitra Vít Rakušan a nový policejní prezident Martin Vondrášek představí ve čtvrtek sněmovnímu výboru pro bezpečnost reformu uvnitř kriminální policie. Podle důvěryhodných informací redakce má jít o odtržení dvou částí elitní Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Nejpozději k začátku příštího roku pak vznikne celorepublikový útvar pro boj s terorismem a extremismem a útvar pro boj s kybernetickou kriminalitou. Bývalý policejní prezident Jan Švejdar redakci deníku Echo24 řekl, že vyčlenění samostatných útvarů plánoval už během svého působení na policejním prezidiu.

Nový policejní prezident má reformu uvnitř kriminální policie, která se podle informací redakce týká pouze jednoho útvaru, a to NCOZ, oznámit veřejně den po jednání sněmovního bezpečnostního výboru – v pátek 10. května. Formálně jde o vznik dvou nových útvarů. Jeden se bude zabývat terorismem a extremismem a druhý kyberkriminalitou. Připravovaná změna, o níž jsme psali už začátkem června, je však spíš jen formální.

Těmito druhy zločinu se totiž zabývají kriminalisté na specializovaných sekcích NCOZ už nyní. A bylo tomu tak i dříve, do roku 2016 ještě pod hlavičkou Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Uvnitř NCOZ bude nadále fungovat sekce zločineckých struktur, sekce závažné hospodářské trestné činnosti a korupce a sekce finanční kriminality. Z útvaru má ovšem papírově odejít zhruba 150 z celkově 1000 zaměstnanců. Každý z nově vzniklých útvarů by měl mít vlastního ředitele, pod  nímž budou s největší pravděpodobností pracovat dva náměstci.

Vít Rakušan před nedávnem řekl, že důvodem změny má být zpřehlednění struktury tak, aby práce policistů byla cílenější. Pokud ale půjde pouze o formální převedení policistů, s čímž se nejspíš počítá, změna je to pouze na oko. V praxi se nic nezmění. Aby mohly nové útvary efektivněji prošetřovat dané zločiny, potřebovaly by zásadnější personální posílení. O to se pokoušelo už současné vedení NCOZ, ale marně. Kvalifikovaní vyšetřovatelé chybí v obou sekcích.

Deník Echo24 oslovil s žádostí o komentář bývalého policejního prezidenta Jana Švejdara, který ve funkci rezignoval letos v březnu poté, co mu podle jeho slov ministr vnitra oznámil, že s ním už nepočítá. Rakušan mu také vyčítal, že reformu uvnitř policie, o níž se mluvilo několik let, během svého působení na prezidiu nepřipravil.

Je to úplně stejné, říká Švejdar

Ačkoli o konkrétním plánu na vznik více samostatných útvarů mohla slyšet veřejnost poprvé v prosinci 2021 od Víta Rakušana, bývalý šéf policie nyní říká, že nejde o Rakušanův plán. „Pokud je to v této podobě, tak je to úplně stejné jako to, co jsme chtěli udělat my,“ tvrdí Švejdar.

„Mohu vám říct, co bylo vymyšlené. A to, že se vyčlení lidé, kteří jsou začleněni do sekce terorismu a extremismu a kyberkriminality a vytvoří se samostatné útvary s celorepublikovou působností a přidají se tam další tabulková místa a neberou se další lidé. To bylo připraveno, ale nedopadlo to kvůli covidu, protože se to nestihlo vykomunikovat. Když jsem odcházel, tak pan ministr přišel s myšlenkou, že to udělá úplně stejně a že to udělá rychle,“ popisuje Švejdar.

Musí přijít noví policisté

Změna nicméně podle něj nemá žádný smysl, pokud nedojde k personálnímu posílení. „My jsme na to měli připravených okolo třiceti nových tabulkových míst, na která by se nabrali lidé,“ dodává. Kromě toho Švejdar upozorňuje na další úskalí reformy. „Myslím si, že je to potřeba velmi pečlivě vykomunikovat zaprvé ven, ale hlavně dovnitř toho útvaru, protože NCOZ je choulostivý útvar a jsou tam kauzy, u kterých by bylo špatné, kdyby se třeba kvůli odchodu lidí zasekly.“

Podle Švejdara je ale pozitivní, že dotažení reformy se blíží. Podle plánu Rakušana by k ní mělo dojít ještě v letošním roce, respektive k 1. lednu 2023. „NCOZ sama o sobě je obrovský moloch. Jsem přesvědčený o tom, že to, co se děje už pár let ve světě, tak si opravdu zasluhuje, aby teror a kyber měli samostatné útvary. Jsou to tvrdé specializace a ta Evropa a nejen ta jde tímto směrem také.“

Národní centrála proti organizovanému zločinu vznikla během poslední reorganizace policie v roce 2016 sloučením „protimafiánského“ Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a „protikorupčního“ Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, za ministra Milana Chovance (ČSSD). Na celém útvaru pracuje asi 900 policistů a 100 civilních zaměstnanců.