Probíhající koronakrize přináší Čechům těžké časy. Kromě zpřísňujících opatření se musí vypořádávat také se zdražováním bydlení, alkoholu či tabáku, ale kvůli vysoké inflaci také s reálným poklesem průměrné mzdy. S očekávaným podzimním růstem nezaměstnanosti to podle ekonomů může způsobit tragický koktejl pro českou ekonomiku.

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu zpomalily meziroční růst na 3,3 procenta z červencových 3,4 procenta. Přesto zůstává inflace stále nad očekáváním. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 3,6 procenta a ceny služeb o 2,7 procenta. Inflace se opět pohybovala mimo své toleranční pásmo a byla výrazně vzdálená od inflačního cíle ve výši 2,0 procenta.

Proti loňsku zdražily například alkohol a tabák, ale také elektřina či ubytování a stravování. Naopak levnější byly pohonné hmoty. Podle analytiků zůstává inflace zvýšená a za celý rok může být nejvyšší od roku 2008. Za rok 2020 bude podle jejich odhadu nad třemi procenty, ke dvěma procentům by měla klesnout až v příštím roce. Ve srovnání s červencem zůstaly ceny beze změny.

Vysoká inflace má však zásadní důsledky pro peněženky českých spotřebitelů. „Inflace se již delší dobu drží výrazně nad svým cílem, což způsobilo reálný pokles průměrné mzdy. To by v kombinaci s podzimním růstem nezaměstnanosti mohl být tragický koktejl pro českou ekonomiku,“ varuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Restauratéři se zase snaží kompenzovat ztráty, které jim vznikly kvůli uzavření provozů. V důsledku tohoto vývoje došlo k meziročnímu růstu cen stravovacích služeb o 5,5 procenta. „Pro mnohé lidi se stravování v restauracích stává nedostupným luxusem a raději si vaří doma,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zvyšování cenové hladiny v srpnu opět nepotěšilo milovníky neřestí

Ceny lihovin vzrostly o 9,5 procenta a ceny piva o 3,7 procenta. „Dobrou zprávou je alespoň zpomalení růstu cen vepřového masa na 3,6 procenta a uzenin na 8,3 procenta. Přesto lze konstatovat, že srpnové grilování se letos opravdu prodražilo. Extrémní nárůst cen můžeme nadále pozorovat u ovoce, které meziročně zdražilo o 22,4 procenta,“ sdělil Křeček.

Alkohol a tabák jsou tak dohromady o zhruba deset procent dražší než před rokem. Dražší je meziročně také ovoce a cukr. „Může za to letošní pandemie koronaviru, která zhoršila možnosti sklizně a exportu ze zemí typu Itálie či Španělska. Cenu cukru zvedá loňská nepříliš příznivá úroda cukrové řepy v ČR,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Evrgreenem poslední doby je podle Kovandy znatelný meziroční růst cen bydlení, zejména pak elektřiny, byť její zdražování v posledních měsících v meziročním pohledu zmírňuje. „Koronavirus vede – a ještě povede – ke zmírnění cenových tlaků v oblasti energií, jako je zemní plyn či právě elektřina, a to jak pro domácnosti, tak i firmy,“ dodal ekonom.

Jádrová inflace, jež nezahrnuje kolísavé ceny potravin či energií, dosáhla v červenci meziroční úrovně 3,7 procenta. Byla tak nejvyšší minimálně od roku 2007. Vykazuje setrvačnost, přičemž v srpnu se ještě její oslabení příliš neprojevilo. „Zpomalení jádrové inflace přijde tehdy, až výrazněji odezní efekt vládních podpůrných opatření na podporu tuzemské ekonomiky, zaměstnanosti, a tedy i koupěschopné poptávky. Tak se výrazněji stane až v posledním letošním čtvrtletí, kdy lze i kvůli efektu vyšší meziroční srovnávací základny očekávat citelnější zpomalení tempa inflace,“ vysvětlil Kovanda

„V září se inflace s velkou pravděpodobností opět zvýší, odhadem ke 3,5 až 3,6 procenta, na čemž bude mít zásadní vliv technický faktor v podobě nižší báze u cen dovolených a potravin,“ upozornil analytik Unicredit Bank Patrik Rožumberský. Na růst inflace však už podle něj zřejmě přestanou tlačit ceny pohonných hmot, které v posledních týdnech mírně klesají.

Za celý letošní rok je třeba počítat s inflací ve výši 3,1 procenta. „Letos však již takto navýšená inflace nepodnítí Českou národní banku ke zvýšení základních úrokové sazby, neboť vývoj ve světě je stále až příliš nejistý a nevyzpytatelný, stejně jako skutečný dopad probíhající koronavirové krize na českou ekonomiku,“ myslí si Kovanda.