Napětí v ČRo. Zaměstnanci se zastali Janka Kroupy. Šéf rozhlasu se proti nim ohradil

Napětí v ČRo. Zaměstnanci se zastali Janka Kroupy. Šéf rozhlasu se proti nim ohradil

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral se v pátek ohradil proti čtvrtečnímu prohlášení zaměstnanců ČRo, v němž kritizují jeho vystupování v souvislosti s reportážemi Janka Kroupy o hospodaření koncernu Agrofert na pozemcích s nevyjasněnou strukturou vlastníků.

V drtivé většině bodů odmítl stížnost společnosti Agrofert, pochybnosti měl ale o kvalitě zpracování reportáží, uvedl Zavoral v prohlášení. Pod petici s kritikou jeho postoje se podepsalo více než 215 lidí, zaměstnanci ji dnes vedení předali.

Zavoral ve středu na zasedání Rady Českého rozhlasu uvedl, že Kroupovy reportáže byly nevyvážené a neobjektivní. Podle něj mu to potvrdila analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Rada doporučila, aby se ČRo snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“.

Podle zaměstnanců lze Zavoralova slova vnímat jako zastrašování. Pracovníci žádají Etickou komisi rozhlasu, aby reportáže zhodnotila. Na podpisových arších je například moderátorka Lucie Výborná, dále pak Barbora Tachecí, Michael Rozsypal, Jan Bumba nebo šéf domácího zpravodajství rozhlasu Vladimír Křivka, šéf webu iRozhlas.cz Radek Kedroň nebo Patricie Polanská pověřená řízením ČRo Plus. Kroupu překvapil počet podpisů. „Že se takové množství kolegů ohradilo proti manipulativnímu postupu ředitele a že si uvědomilo, že se pravděpodobně z jeho strany jedná o zastrašování, je samo o sobě fakt poměrně silný,“ řekl dnes. Zavoral by se z toho měl poučit a minimálně vyvodit závěr, že se mýlí v tom, co dělá, dodal.

„Mrzí mě, že někteří zaměstnanci Českého rozhlasu zveřejnili ve svém prohlášení ze dne 1. 2. 2018 obvinění, která musím odmítnout a ohradit se proti nim,“ uvedl Zavoral. Podle něj mají zaměstnanci pro práci takové podmínky, aby ji mohli vykonávat svobodně. Podotkl, že stejně tak se dělo i v případě reportáží o pozemcích s nejasným vlastníkem. „Všechny zpravodajské či publicistické příspěvky byly odvysílány či napsány a zveřejněny. Podotýkám, že jsem také v drtivé většině bodů odmítl stížnost společnosti Agrofert,“ sdělil.

Stanovisko k věci si podle něj vyžádala Rada ČRo, na kterou Agrofert své výtky k reportážím Janka Kroupy adresoval. „Nikdy jsem nepopíral závažnost tématu, na přímý dotaz členů Rady ČRo jsem pouze loni v listopadu vyjádřil pochybnosti o kvalitě zpracování,“ uvedl dnes. Proto nechal vypracovat odborné analýzy. Jednu nechal zadat Karlu Hvížďalovi, kterého si vybrali pracovníci zpravodajství ČRo.

Ze tří zpracovaných analýz byla podle ředitele použitelná jen jedna. „Ta bohužel potvrdila mé pochybnosti a ukázala, že v reportážích k danému tématu byla řada diskutabilních jevů a nedostatků,“ uvedl. Analýzy Karla Hvížďaly a Newtonu podle něj neposkytovaly odborný rámec.

V prohlášení napsal, že se zaměstnanců v minulosti mnohokrát zastal. „A zastávat budu – vždy, když tato práce bude kvalitní a dobře odvedená. Pokud bych ale hájil chyby a nedostatky, jen bych tím podkopával důvěru veřejnosti v to, že Český rozhlas pracuje objektivně,“ dodal.

Zaměstnanci jsou ale toho názoru, že ředitel, ač měl k dispozici tři nezávislé analýzy, zcela účelově si vybral jen jednu z nich a z té pak pouze citoval vybrané pasáže. Ve svém prohlášení pracovníci naopak citují část analýzy, která pochybení relativizuje.

 

 

,

2. února 2018