Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si pochvaluje činnost důchodové komise, kterou sama založila. Podle ní je expertní skupina více než čtyř desítek členů jednotná. S tvrzením ministryně však nesouhlasí kritici komise, kterým vadí absence snahy o zásadní důchodovou reformu, kterou Česká republika potřebuje. Pokud se současný penzijní systém nezmění, může se dostat po roce 2030 do značného deficitu.

Důchodová komise začala na třetím zasedání řešit dílčí problémy, jako je koncept vyměřovacího základu pečujících osob nebo společný důchod manželů. „Pečující osoby mají kvůli péči nízký příjem. Jedná se o to, aby kvůli té péči neměly nízký důchod. Je to věc, kterou ponesu na koaliční radu. Předpokládám, že bychom o tom měli mluvit v průběhu měsíce května,“ řekla po jednání Jana Maláčová.

Komise tak chce dál řešit například situace, kdy se rodiče starají doma o těžce postižené dítě. Kvůli tomu, že nemůže chodit rodič chodit do práce, měl by pak nárok na nižší důchod v penzi. „Tito lidé si podporu zaslouží, nejen že státu ušetří finance tím, že dítě nedají do ústavní péče, ale jsou přesně tou skupinou lidí, které by společnost měla pomáhat více než se děje nyní,“ řekla pro Echo24 členka komise Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Ve hře také zůstává společný důchod manželů. Reálně by to znamenalo, že by se výše penzí počítala z výdělku obou partnerů společně. Oba by pak pobírali stejný důchod. Podle představitelů komise je důvod ten, že ženy pobírají menší penzi kvůli péči o děti či rodiče. Proto by společný důchod měl být stejný pro oba partnery.

Maláčová je ze setkání expertů a politiků v rámci důchodové komise spokojená. „Komise pro spravedlivé důchody ukázala, že drží pohromadě. A z toho mám radost. Taky mě potěšilo, že se politici v roli členů komise před odborníky chovají věcně,“ uvedla po jednání Maláčová. S tím však nesouhlasí jeden ze členů komise senátor Tomáš Goláň. „Komise nebere vážně volené zástupce a nemá ambice provádět důslednou reformu, pouze upravovat stávající špatný systém. Je správné, že chce napravovat alespoň něco, ale myslel jsem, že komise bude mít větší ambice,“ řekl pro Echo24 Tomáš Goláň.

S kritikou se zaměření komise setkává i od pirátského poslance Tomáše Martínka. „Raději bych řešil změny důchodového systému více komplexněji. Je nutné řešit i příjmovou stránku důchodového účtu a jeho dlouhodobou udržitelnost. U sdíleného vyměřovacího základu jsem pro rozpracování preferoval variantu založenou na dobrovolnosti, výhodnost této změny případného zavedení nelze zatím zhodnotit,“ řekl pro Echo24 Martínek.

„Komisi k diskuzi také předložíme v příštích dnech náš návrh na zřízení státního důchodového fondu s osobními konty občanů pro dobrovolné spoření nad rámec povinného,“ dodal pirátský poslanec. Místopředseda sociálního sněmovního výboru Jan Bauer zase upozorňuje na vysoký počet členů skupiny. „Čím dál tím více mám pocit, že formát nebyl vytvořen úplně dobře. Opravdu 44 lidí na řešení důchodové reformy – to není úplně vhodné. Diskuse je neuchopitelná, témata se nastřelují, jak si někdo vezme slovo,“ řekl po jednání poslanec ODS Jan Bauer.

S tím souhlasí i místopředsedkyně stejného výboru Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Bohužel pocit ze všech jednání mám rozpačitý. Komise u všech opatření zatím jen klouže po povrchu, diskuze ve 44 lidech ani nemůže být detailní. Zásadní téma, tedy udržitelnost systému a tedy jak se vyhnout samotnému kolapsu, ministryně odkládá, přitom do konce volebního období zbývá jen dva a půl roku. Babišova vláda tak třetinu volebního období promarnila a s řešením dál otálí,“ uvedla Pekarová Adamová.

Kromě Maláčové si skupinu pochvaluje i šéfka komise Danuše Nerudová. Podle ní by se příjmová stránka měla projednávat na podzim letošního roku. Formát komise považuje „za vhodný a výhodný“. Účast politiků a expertů podle předsedkyně umožňuje „zasadit odborné řešení do politického kontextu“. Maláčová nesouhlasí s tím, že by komise řešila marginálie. Podle ní model funguje, když se po třech jednáních už rýsují řešení.

Systém je neudržitelný

Podle expertů je současný důchodový systém bez potřebných reforem neudržitelný. Problémy by mohly nastat zhruba za patnáct let. „V současné době veřejné finance nemají nějaký významnější problém, ten se začne objevovat až někdy po roce 2030, kdy se začne dostávat důchodový systém do deficitu v souvislosti se silnými ročníky 70. let a jejich odchody do důchodu,“ řekl dříve člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Změnit by se to dalo v případě, že by proběhla „nějaká ne úplně kosmetická úprava důchodového systému“. Politici podle Pavla musí najít takový systém, který zabrání obrovským deficitům. Zároveň musí také zajistit, aby byl dostatečně sociálně citlivý a neuvrhne důchodce do existenčních problémů. V opačném případě by výdaje na důchody mohly být ročně o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy. K poměru k dnešním cenám by tak schodek mohl činit ročně až 200 miliard korun.