Začíná distribuce dlouho očekávané vakcíny proti koronaviru do velkých českých nemocnic. Očkování zdravotníků na covidových oddělení či seniorů v domovech důchodců by tak mohlo začít již v neděli, potažmo v pondělí. Prozatím jde o malou zásilku o 9 750 dávek od firem Pfizer a BioNTech, do konce roku by ovšem mohl do ČR dorazit balík s dvojnásobným množstvím séra. A brzy se do oběhu dostanou další očkovací látky – vláda objednala celkem pět druhů od různých výrobců, šestou pak nezávazně.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že Česko má dohromady zajištěno téměř 12 milionů dávek vakcíny pro necelých sedm milionů osob. V úterý vyjednal také navýšení zásilek vakcín o dalších 50 tisíc dávek, celkem by tak mělo v lednu dorazit zhruba 320 tisíc dávek látky od firem Pfizer a BioNTech. Ta má zatím jako jediná registraci v Evropské unii a dalších zemích světa, proto to je také ona, kdo startuje jednu z největších očkovacích operací v ČR i v celé Evropě.

První dodávka asi 9 750 dávek by měla dorazit 26. prosince, očkovat se s ní začne do tří dnů. Distribuci vakcíny zajišťuje přímo firma Pfizer, která ji poveze ze své továrny v belgickém Puursu. Dodávka dostane na hranicích ochranu a zamíří do Fakultní nemocnice Motol, odkud bude pokračovat převoz do dalších tří pražských a dvou brněnských nemocnic. Každá údajně zvládne naočkovat stovky lidí denně. Vakcínu dostanou nejprve zdravotníci na covidových odděleních a senioři z domovů důchodců. U těch se počítá, že k nim budou vyjíždět mobilní týmy. Očkovat se musí každý dvěma dávkami, a to s odstupem minimálně 21 dní.

Další dodávka o velikosti asi 20 tisíc dávek se čeká před koncem roku. Pak budou od 7. ledna dodávky pokračovat v týdenních intervalech do 31 center, která mají mrazáky pro přechovávání vakcíny – ta se musí skladovat při teplotě minus 70 stupňů Celsia. Očkovací dávky budou převáženy v boxech, které podle Blatného rovněž umožňují skladovat vakcínu bezpečně po dobu 30 dnů. Celkem se od americko-německé korporace očekává přes čtyři miliony dávek.

Pět dalších hráčů na očkovacím poli

Logistická omezení i samotný počet objednaných dávek znamenají, že se v prvních fázích zdaleka nedostane na všechny a očkování proběhne v režii vybavených nemocnic. O to důležitější jsou séra od zbylých výrobců – Česká republika přes Evropskou komisi uzavřela dohodu s pěti firmami. Očkovací látky se v mnoha ohledech liší, což si můžete prohlédnout v tabulce od ministerstva zdravotnictví níže. Dále je patrné, kolik látek od jakého výrobce si Česko objednalo a kdy je může očekávat.

Moderna – 1,9 milionu dávek, 1. kvartál 2021

Vakcínu amerického výrobce několik zemí včetně EU nadále posuzuje, v USA už se s ní začalo očkovat před Vánocemi vedle séra od Pfizeru a BioNTechu. Podle závěrečné fáze klinických testů mají oba preparáty shodně účinnost kolem 95 procent a žádné vážné vedlejší účinky. Vakcína Moderny, která je zároveň ze všech nejdražší, má však tu výhodu, že na rozdíl od látky firmy Pfizer nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách kolem minus 70 stupňů Celsia a lze ji uchovávat v běžných domácích mrazácích. Americké úřady proto vakcínu distribuují do odlehlejších a špatně dostupných oblastí, stejnou cestou by mohlo jít i Česko.

AstraZeneca – 3 miliony dávek, leden-únor 2021

Látka vyvíjená za britsko-švédské kooperace se zapojením Oxfordské univerzity se má příští rok dostat do výroby, výhledově se plánuje tři miliardy dávek. Zatím ale výrobce nikde nedostal zelenou a na reakci Evropské lékové agentury (a regulačních orgánů řady zemí) se stále čeká. Během testování navíc údajně došlo ke komplikacím při vyhodnocování výsledků účinnosti. AstraZeneca přitom byla dlouhodobým favoritem, který měl k blízko k oficiální distribuci látky. Ke schválení vakcíny by nicméně mohlo dojít už někdy po Vánocích, alespoň v případě Velké Británie. Zapojení látky od firmy AstraZeneca je přitom pro mnohé země klíčové – je totiž výrazně levnější a skladovatelnější. Pro ČR jde o druhou nejobjemnější objednávku hned po vakcíně od Pfizeru.

CureVac – 1 milion dávek, 1. až 2. kvartál 2021

Vakcína německé společnosti z Tübingenu se těsně před Vánocemi dostala do poslední fáze testování. Odhaduje se, že schvalovací proces by mohl začít v prvním čtvrtletí 2021. Finální studie potrvá tři měsíce a mělo by se do ní zapojit asi 36 tisíc lidí. Dosavadní výsledky testování považuje společnost za slibné, neboť očkovací látka nevyvolávala žádné závažnější vedlejší reakce – hlášené případy únavy, zimnice, bolesti hlavy či svalů nebo zvýšené teploty údajně rychle odezněly. Pokud bude vakcína schválena k použití, má CureVac kapacity připravit v roce 2021 dávky v počtu stovek milionů. Firma ale uznává, že je vývoj pomalejší, než si mysleli.

Johnson&Johnson – 2 miliony dávek, druhá polovina 2021 či později

Americký výrobce, který má na kontě vakcínu proti ebole, se u své vakcíny může chlubit jednorázovou aplikací, posilovací dávka není třeba. I zde ovšem testování zkomplikovaly špatné reakce jednoho ze 60 tisíc dobrovolníků. Podle nejnovějších zpráv by společnost (resp. její součást Johnson & Janssen) mohla zveřejnit výsledky poslední fáze klinických testů na začátku příštího roku, kdy ale přistoupí k žádosti u regulačních úřadů, není jasné.

Sanofi – nespecifikovaný počet dávek, konec roku 2021

Francouzská farmaceutická společnost ve spolupráci s britským partnerem GlaxoSmithKline (GSK) vyvíjí vakcínu na stejné bázi jako Pfizer a Moderna, ještě ale musí projít dalším testováním. U lidí ve věku 18 až 49 let měla látka srovnatelnou imunitní odezvu jako u jedinců, kteří covid-19 prodělali. U starších osob byla ale zaznamenána nízká imunitní odpověď, zřejmě kvůli nedostatečné koncentraci antigenu. Firmy tak mají v plánu zahájit další studii v únoru s cílem poskytnout do konce 2021 efektivnější vakcínu. Pro smluvní země včetně EU, USA, Kanady a Británie je to ovšem velká rána – očekávaly dodávku stovek milionů dávek.