RUSKÁ SCHŮZKA SE SRBSKEM

„Reakce bude krajně tvrdá.“ Ruský zákonodárce volá po odvetě za zákaz Lavrovova přeletu

RUSKÁ SCHŮZKA SE SRBSKEM
„Reakce bude krajně tvrdá.“ Ruský zákonodárce volá po odvetě za zákaz Lavrovova přeletu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Kolektivní odmítnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie umožnit letadlu šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova přeletět do Srbska nezbytně vyžaduje tvrdou reakci, a to společnou Ruska a Srbska, uvedl místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Lavrov měl dnes zahájit dvoudenní návštěvu v Bělehradu, ale nedělní rozhodnutí Sofie, Podgorice a Skopje nepovolit přelet jeho letadla vedlo podle médií k jejímu zrušení.

„Je jasné že toto rozhodnutí nebylo o letadlu. Bylo namířeno proti Rusku jako státu a Srbsku jako státu. Doufám, že reakce bude společná a krajně tvrdá, a to v podobě nejen diplomatických protestů, ale i konkrétních praktických odvetných kroků,“ uvedl Kosačov podle agentury TASS.

Senátor nepochybuje, že ve skutečnosti šlo o rozhodnutí Severoatlantické aliance, jejímiž členy uvedené země jsou, a Spojených států. „Přímým vměšováním do dvoustranných záležitostí dvou svrchovaných evropských států, které nejsou členy aliance, Ruska a Srbska, se NATO pokouší zmocnit se a podřídit si zbývající část Evropy. Dále bude pokračovat globalizace aliance na zbytek světa, ve kterém je Čína strategickým terčem číslo dva hned za Ruskem,“ usoudil. Kosačov dodal, že Bulharsko, Černá Hora a Severní Makedonie se připojily k „hrobařům skutečného evropského snu“, kterými jsou podle něj Británie, Česko, Polsko a Pobaltí.

Ruský deník Kommersant dnes na svém webu s odvoláním na vlastní zdroje napsal, že uzavření vzdušného prostoru sousedních zemí pro letadlo ruského ministra může vyhovovat srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi, který by si podle deníku přál, aby Lavrovova návštěva byla odložena, anebo se uskutečnila pokud možno nepozorovaně, aby nepokazila vztahy Srbska se Západem.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že téměř všechny země Evropské unie a také Británie uzavřely ruským letadlům svůj vzdušný prostor po ruském útoku na Ukrajinu z 24. února, zatímco Srbsko je jedním z mála spojenců Ruska v Evropě. Srbsko nezavedlo sankce proti Moskvě, ale od roku 2012 je oficiálně kandidátskou země na členství v EU. Začátkem března se v Bělehradu demonstrovalo na podporu počínání Ruska proti Ukrajině. Srbsko prakticky úplně závisí na dodávkách ruského plynu, ale jeho loajalitu vůči Moskvě budí také skutečnost, že Rusko podporuje Bělehrad v neuznávání nezávislosti Kosova.

Srbská premiérka Ana Brnabičová uvedla, že situace kolem příjezdu ruského ministra je „velmi komplikovaná“ a že logistikou jeho cesty se zabývá prezident Vučić.

Na otázku, zda se Lavrovova cesta uskuteční, nejmenovaný ruský diplomat agentuře Interfax ještě v neděli řekl: „Schopnosti teleportace naše diplomacie zatím neovládá.“

6. června 2022