Na Českou republiku dopadla další tvrdá opatření, ušitá narychlo a v rozporu s tvrdými daty. Obchody a služby dostaly sotva celý den na to, aby zavřely krám, jiné nedokázaly ze zmatečných formulací dešifrovat, zda vůbec mohou zůstat otevřené. A do toho všeho na sebe podivnou noční schůzkou strhl obrovskou pozornost ministr zdravotnictví Roman Prymula. Země se dusí v politické, ekonomické a společenské nejistotě a nic nenasvědčuje tomu, že se to rychle zlepší. V nouzovém stavu pravděpodobně zůstaneme ještě déle, než bylo původně v plánu.

Ještě před pár dny to přitom vypadalo, že o největší politický humbuk se postarala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která off record před štábem České televize utrousila, že premiér Andrej Babiš je debil. Napjatá atmosféra mezi ministry sociálních demokratů a hnutí ANO ovšem není nic nového. Nicméně mnohem větší politický přešlap udělal překvapivě ministr zdravotnictví Roman Prymula – noční fotografie ho usvědčily z nenošení roušky a konspirativní schůzky v oficiálně zavřené restauraci na Vyšehradě. Dostalo se mu za to i mezinárodní mediální pozornosti.

Věci následně nabraly rychlý spád. Opozice, která dosud ubírala na kritice a vyzývala občany k respektování vládních opatření, žádala Prymulovu hlavu. Porušení opatření ze strany ministra zdravotnictví, který by měl jít všem příkladem, neunesl ani vicepremiér Jan Hamáček. Tak moc, že vyhrožoval odchodem z vlády, pokud Prymula zůstane v čele resortu. Už ani komunisté, kteří dosud sloužili jako opěrný sloup menšinové vlády, si po katastrofálních volebních výsledcích nejsou jisti, zda má cenu podporovat Babišův kabinet. Vrásky jim dělá nejen Prymulova kauza, ale i státní rozpočet.

Zda a jak rychle skončí Prymula v čele zdravotnictví, bylo od pátku, kdy se Andrej Babiš rozjel do Lán za hlavou státu, čistě jen v rukou Miloše Zemana. Premiér sice po schůzce s prezidentem ujišťoval, že vše proběhne bez zbytečných prodlev, při vzpomínce na loňské několikaměsíční průtahy okolo demise ministra kultury Antonína Staňka to však neznělo zcela přesvědčivě. Mimochodem, zářijová výměna Adama Vojtěcha právě za Romana Prymulu proběhla promptně: prezident nového ministra zdravotnictví jmenoval už v den, kdy Vojtěch oznámil svou rezignaci.

Zamrazeno

Jeden přešlap střídá druhý, ten Prymulův se navíc odehrál v nejhorší možné době. Kompletně celá Česká republika stihla na koronavirovém semaforu zčervenat. Denní přírůstky překročily hranici 15 tisíc nakažených, epidemická křivka jde stále nahoru a hygienickým stanicím se nedaří trasovat zdroje nákazy. Koronavirus se probil až do vládních struktur a nakazil ministry sociálních demokratů Jana Hamáčka a Miroslava Tomana. Nová překotná opatření zasáhla maloobchod a služby, které musely až na několik výjimek zavřít. Zde dne na den a bez prostoru na jakékoli přípravy, ačkoli ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ještě pár dní před novou vlnou restrikcí sliboval, že k něčemu takovému nedojde. Někteří kadeřníci se rozhodli pracovat až do rána, aby na poslední chvíli obsloužili aspoň část objednaných zákazníků. Restaurace a fast foody v obchodních centrech se už dřív přeorientovaly na výdejní okénka, teď zjistily, že mohou vařit pouze pro rozvážky.

Výjimek je hodně. Otevřené jsou například potraviny, lékárny, drogerie, květinářství či obchody s krmivem pro zvířata. Jakýmsi hluchým místem se staly farmářské trhy, které o víkendu zaplnily pražskou náplavku, či sázkové kanceláře. Mnozí podnikatelé vyčerpali své rezervy už při jarním lockdownu a přes prázdniny spíš vyrovnávali ztráty. Nyní doufají, že těch pár týdnů do 3. listopadu nějak přečkají a podaří se jim zachytit předvánoční sezonu. Toho se ale s velkou pravděpodobností nedočkají – vládní představitelé totiž mají v plánu požádat parlament o prodloužení nouzového stavu, což českou ekonomiku ještě víc přiškrtí.

Babiš i Havlíček se zuby nehty brání tvrzení, že země se ocitla v lockdownu, přitom to tak fakticky je vzhledem k uzavření obchodů a služeb, omezení volného pohybu, povinnosti nosit roušky venku a razantně zkráceným úředním hodinám ve státní správě. Dopady budou podle ekonomů drtivé: mluví se o dvoumiliardové ztrátě za každý den. Přislíbená pomoc uzavřeným podnikům v podobě pětistovky denně je sice na dohled, ukrajuje ovšem peníze samosprávám.

Opatření v rozporu s daty

K důvěře ve vládu nepřispívá ani fakt, že dlouho tajila, z jakých dat vycházela pro svá nová opatření týkající se především uzavření škol či restaurací. Jak se minulý týden ukázalo, koná téměř naslepo. Deníku Echo24.cz se po velkém tlaku na Ústav zdravotnických informací a statistik podařilo získat dosud neveřejná data o tom, kde nejčastěji dochází k šíření koronaviru. Na první příčce se drží pracoviště (38,9 %), následované domácnostmi, rodinou a volnočasovými aktivitami (21,8 %). V případě základních škol jde o 4,8 % případů, u středních škol 2,6 % a vysokých škol 1,7 %. Jistě, data to nemusejí být zrovna nejpřesnější – do pracoviště se může zahrnout kdeco včetně restaurací, nákazy v rodině se mohou šířit od školáků. Nakažené osoby mohou být zařazené do více kategorií a samy hygienické stanice přiznávají, že mají problém s přesným trasováním a lokalizací nákazy. Právě z těchto dat ovšem vychází kabinet při vyhlašování zákazů; a jak vidno, v případě zavření škol a restaurací šlo spíš o střelbu od boku.

Nová opatření zasáhla i slavnostní udělování státních vyznamenání na Pražském hradě. Na základě Prymulova doporučení se Miloš Zeman rozhodl letošní ceremoniál zrušit a odložit – o celý rok. Ještě o týden dřív považoval úplné zrušení aktu za urážku státního svátku. Sám se nakonec musel spokojit s předtočeným televizním projevem a zveřejněním seznamu oceněných osobností, mezi něž už na jaře zařadil Romana Prymulu, na webových stránkách Hradu.

Prymulův tým nadále vidí určitou spásu v plošném testování obyvatelstva, které má zachytit bezpříznakové a vysoce infekční jedince. Stát už hromadí antigenní testy, které jsou levnější, rychlejší a relativně spolehlivé. Jihokorejský scénář však Česká republika v žádném případě nedožene – asijská země se do masivního testování pustila už při první vlně a díky brzkému zachycení, efektivnímu trasování i disciplinovanému obyvatelstvu se vyhnula opatřením, která by zmrazila tamější ekonomiku.

Pomozte té banánové republice v srdci Evropy

Z koronavirového premianta se Česko přeměnilo v problematické dítě Evropy, kterému je třeba posílat pomoc v podobě ventilátorů z evropských skladů či tří desítek vojenských lékařů z americké Nebrasky a Texasu. Členské státy Severoatlantické aliance a Evropské unie mohou navíc vyslat až 300 dalších vojenských lékařů a zdravotníků. Bavorsko a Sasko projevily ochotu nabídnout lůžkové kapacity, pokud by jich byl v Česku nedostatek. Stojí za připomínku, že to byla právě Česká republika, kdo na jaře odmítl vyslat vojáky na pomoc silně zasažené Itálii. Nyní „zmoudřelí“ vládní představitelé děkují na Twitteru za jakýkoli dar či projev solidarity.

Nutno ovšem dodat, že situace se výrazně horší i u našich sousedů. Velký nárůst počtu nakažených zaznamenalo Slovensko, kde začala platit podobně tvrdá opatření omezující pohyb lidí. V nejpostiženějších okresech potřebují lidé negativní výsledek testu na covid-19 nejen k cestě do práce, ale také k pobytu v přírodě. Skokový nárůst infikovaných hlásilo Rakousko. Tamější omezení jsou nicméně mírnější, ministr školství Heinz Fassmann navíc vyloučil, že by chystal zavírání škol. U Poláků vešla v platnost nová opatření poté, co se celá země přeměnila na červenou zónu. Restaurace mohou fungovat jen s výdejními okénky, děti smějí chodit ven pouze mezi 8.00 a 16.00 hod., a to pouze v doprovodu dospělého. Koronavirem se nakazil také prezident Andrzej Duda. Německo bylo na jaře ušetřeno velkých počtů nakažených a zemřelých, v případě druhé vlny je ovšem situace jiná a v posledních týdnech tamější čísla rostou rychlým tempem. Stále ale registruje mnohonásobně menší počet nakažených na počet obyvatel než Česká republika.

Nakolik nová opatření pomohou se zploštěním křivky, odpovědí až následující týdny. Jisté ale je, že důvěra v tuzemské politické špičky jde rapidně dolů a Babišův hvězdný PR tým bude mít co dělat, aby líbivými videi na Twitteru dokázal vládu vysekat z koronavirové krize.