Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady v pátek schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.

Opoziční hnutí ANO neprosadilo zamítnutí vládní předlohy, ani návrh, aby se evidence stala dobrovolnou. Pro zrušení EET hlasovalo 92 ze 142 přítomných poslanců. Pro zrušení byli poslanci vládní koalice a přidali se k nim i poslanci SPD. Klub ANO hlasoval proti zrušení EET.

Podle stran nynější vládní pětikoalice představuje EET zbytečnou zátěž pro podnikatele a náklady pro stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve odmítl zachování evidence jako dobrovolné. Zdůvodnil to tím, že stát nemá žádnou výhodu, kterou by za získaná data podnikatelům nabídl. Zrušením evidence stát podle něj také ušetří peníze. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) naopak označila zrušení EET za čistě politický krok bez jakékoli ekonomické logiky.

Evidence tržeb začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 se rozšířila na podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300.000 podnikatelů. Zákon počítal ale s některými výjimkami. Neměla se vztahovat například na předvánoční prodej sladkovodních ryb.

Bývalá ministryně Schillerová argumentovala například tím, že náběh EET byl bezproblémový, evidence narovnala podnikatelské prostředí a přinesla víc peněz. Také veřejnost podle ní evidenci hodnotila pozitivně. "Pozitivní pohled na EET byl u veřejnosti zachován i přes nesoustavnou a obvykle nepravdivou kritiku současné vládní pětikoalice," prohlásila s odvoláním na průzkumy veřejného mínění.

Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) na ranní tiskové konferenci naopak řekl, že měl snahu jednat s jednotlivými odbornými svazy a dopátrat se toho, co by dobrovolnost přinesla. K faktickému účelu podle něj tyto svazy nedospěly. Ministr Stanjura poukazoval i na nárůst podílu bezhotovostních plateb, který se už loni zvýšil na 60 procent. Podnikatelé také podle něj nebudou považování za sprosté podezřelé a nebudou se muset obhajovat kvůli podezření, že šidí. Zpravodaj k předloze Vojtěch Munzar (ODS), který patří mezi kritiky EET, uvedl mimo jiné, že její přínosy nelze exaktně spočítat. Podle něj bývalá vláda vytvořila atmosféru preventivní nedůvěry vůči podnikatelům.

"Nikdo nepovažoval podnikatele za sprosté podezřelé," odmítl to Karel Havlíček (ANO). Hlavním důvodem pro zrušení EET je podle něj slib, který daly strany vládní koalice před volbami, a také snaha potopit vlajkovou loď hnutí ANO. "Je to politické bafuňářství", prohlásil. Varoval, že podnikatelé budou naopak preferovat platby v hotovosti. "Tento krok je pro šedou ekonomiku jako živá voda," konstatovala Schillerová.

Poslanci ANO vyčítali vládě například, že se vzdává kontroly nad dalším zdrojem příjmů rozpočtu, nezabývá se férovostí podnikatelského prostředí a obviňovali ji z neschopnosti. "Chcete zrušit systém, který tady jednoznačně narovnal pokřivené podnikatelské prostředí," řekl poslanec ANO Marek Novák. O narovnání podnikatelského prostředí hovořili i další zastánci z řad poslanců ANO.

Předseda klubu SPD Radim Fiala připomněl, že jeho hnutí bylo proti zavedení EET. Dodal, že existují lepší a levnější metody, jak vybírat daně od malých živnostníků, které je nebudou ohrožovat.