Předseda vlády Andrej Babiš podle svých slov dočasně pověří vedením ministerstva spravedlnosti Jana Kněžínka. Podle ústavního právníka Marka Antoše však žádný takový výklad není v ústavě možný. „Stane se členem vlády a bude pověřen řízením ministerstva,“ řekl pro Echo24 Marek Antoš. Nový ministr tak bude jako všichni ostatní jmenován a odstoupit může rezignací, či ho odvolá předseda vlády.

Premiér Andrej Babiš po úterním jednání vlády novinářům řekl, že hodlá jmenovat dočasného ministra spravedlnosti, dokud nevybere nového kandidáta. Dočasnost ovšem není v ústavě nijak zakotvena a tak se jakýkoliv nominant pověřený řízením ministerstva stává plnohodnotným šéfem resortu.

„Z ústavního hlediska se to nedá takto rozlišit. V čele každého ministerstva musí stát člen vlády, který je do vlády jmenován. Vzápětí poté je pověřen řízením ministerstva. I když to zní, že je v pověření dočasnost, tak to tak není. Je to standardní ústavní pojem pro to, jak se stane někdo ministrem. Stane se tedy členem vlády a bude pověřen řízením ministerstva. K tomu zřejmě dojde i v případě pana Kněžínka, kdy ho patrně předseda vlády navrhl jmenovat členem vlády a pověřením řízením ministerstva spravedlnosti,“ řekl pro Echo24 Marek Antoš.

Podle něj se pojem dočasnost může vyložit jako politický termín. „Pokud se spolu domluvili, že to pan Kněžínek vezme na čtrnáct dní a předseda vlády si během toho najde někoho jiného a po čtrnácti dnech rezignuje nebo ho premiér odvolá, je možné. Z hlediska ústavy však dočasné pověření není možné,“ řekl pro Echo24 Marek Antoš.

Rychlou výměnu ministrů provedl Andrej Babiš během dvou dnů. V pondělí oznámila ministryně spravedlnosti Taťána Malá, že na svou funkci rezignuje. Hned druhý den Andrej Babiš oznámil, že na Hrad odeslal jak rezignaci Malé, tak návrh na jmenování jejího nástupce. Šéf komunistů Vojtěch Filip poté potvrdil, že se jedná o Jana Kněžínka, který je místopředsedou Legislativní rady vlády.