Tvrdé podmínky pro mladé rodiny a navýšení pravomocí pro Českou národní banku (ČNB). To jsou jedny z argumentů, které se objevují proti novele zákona o ČNB, kterou prosazuje ministerstvo financí. Pokud by předloha byla schválena, mohla by centrální banka regulovat hypoteční trh podle svých pravidel. Dosud se tak dělo na základě doporučení, které banky následovaly. Pro přijetí novely se postavila vláda. Očekává se však, že zákon narazí v Poslanecké sněmovně na své odpůrce.

Kritici zákona o ČNB se totiž mohli s předlohou seznámit už před dvěma lety, kdy se nestačila projednat do sněmovních voleb v roce 2017. Tehdejší znění zákona vyděsilo řadu poslanců. „Řada z nás byla tehdy proti přijetí takto tvrdých podmínek, co se týká získání hypotéky. Pokud by v novele zůstala pasáž, podle které si mohou mladé rodiny půjčit až 100 procent za určitých okolností a podmínek, tak bych to uvítal,“ řekl pro Echo24 poslanec ČSSD Václav Votava. Ten také dodal, že očekává velkou diskuzi zejména od poslanců, kteří s novelou nesouhlasili už před dvěma lety.

Právě úleva pro mladé Čechy do 36 let byla do zákona nově přidána. „Mladí žadatelé o hypotéky jsou specifickou skupinou, která na počátku ekonomické aktivity často disponuje nízkými úsporami a relativně nižšími příjmy. To se může následně odrazit v plnění limitů úvěrových ukazatelů, což tímto návrhem zohledňujeme,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. V novele však nejsou nastaveny žádné konkrétní limity. Ty bude ČNB vydávat formou opatření obecné povahy.

Zákon už v meziresortním řízení negativně připomínkovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Omezení hypotečních úvěrů vytěsní z trhu hypoték především mladé rodiny s nízkým příjmem na začátku pracovní dráhy. Omezení hypotečních úvěrů současně povede k dalšímu zvýšení poptávky po pronájmech a růstu cen nájmů. Z demografického pohledu hrozí riziko odkládání rodičovství ve snaze dosáhnout před založením rodiny zvýšení příjmu na úrovně kompatibilní se zákonem nastavenými ukazateli,“ uvedla v materiálu Zamrazilová.

Ta také napadla argumentaci ministerstva financí odvolávající se na některé centrální banky jiných států, které začaly využívat „širokou škálu nových, tzv. nekonvenčních, měnověpolitických nástrojů“.

Podle Zamrazilové jsou však výsledky změn v oblasti měnové politiky v poslední desetiletí nejasné. „Nemá smysl je slepě kopírovat do zákonné úpravy o domácí centrální bance. Dle názoru Národní rozpočtové rady přinášejí tyto nástroje z dlouhodobého pohledu do reálné ekonomiky i finančního systému mnoho rizik. Navíc i ČNB provedla vlastní měnověpolitický experiment, jehož celkové dopady nelze aktuálně zhodnotit,“ uvedla Zamrazilová.

S tím, že Česká republika nepotřebuje nekonvenční nástroje měnové politiky, souhlasí i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Nepotřebujeme ani dramatickou regulaci hypotečního trhu prostřednictvím úvěrových ukazatelů, kterou ČNB již provádí a touto novelou chce posílit. Riziko v regulaci hypoték vidím především v tom, že ČNB může omezit prostor střední třídě pořídit si vlastní nemovitost prostřednictvím hypotečního úvěru a přinutí ji žít pouze v nájemním bydlení,“ řekl pro Echo24 Jan Skopeček.

Oproti tomu šéf centrální banky Jiří Rusnok může být s výsledkem jednání vlády spokojen. „Právní závaznost regulace hypoték je zásadní pro zajištění rovných podmínek na trhu a zabránění nekalé konkurenci. Pokud by na hypoteční trh ve větší míře vstoupili zahraniční či nebankovní poskytovatelé, vynucování pravidel stanovených doporučením by v jejich případě nebylo stejně účinné jako u domácích bank,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Nejednotný postoj k novele zastává i Česká bankovní asociace, podle které je nejvíce sporná část i administrativní regulace. „Může to souviset s tím, že dosavadní doporučení ČNB úspěšně fungují, na což se z jedné strany lze dívat tak, že zákonná úprava není zapotřebí, na druhé straně tu může být názor, že zákonná úprava právě proto nebude „bolet“,“ uvedl pro Echo24 poradce bankovní asociace Vladimír Staňura.