Ekonom Nouriel Roubini je známý díky svým prognózám jako „věštec krizí“ a nyní tvrdí, že stále nevidí na obzoru žádné ekonomické dobré zprávy. Ve skutečnosti bude ještě mnohem hůř, říká autor nové knihy MegaThreats. (MegaHrozby: Deset nebezpečných trendů, které ohrožují naši budoucnost, a jak je přežít). Je přesvědčen, že v důsledku série šoků, z nichž některé se stále ještě odehrávají, čeká svět silný pokles, než se státům uleví od inflace. Vysoká míra zadlužení soukromého sektoru ztíží podle něj boj proti vyšším cenám. Situaci považuje za nesmírně podobnou té ze 30. let minulého století, tedy období, kdy se k moci dostávaly autoritářské režimy v čele s nacistickým Německem. Kvůli krizi podle Roubiniho ve společnosti nebezpečně stoupá napětí. Prohlásil to při rozhovoru v podcastu Odd Lots, o němž informovala agentura Bloomberg.

V roce 2020 předvídal Roubini ekonomickou krizi, v té době se hovořilo nejen o riziku hospodářského poklesu, ale také o deflaci, protože šlo o negativní šok pro agregátní poptávku a úvěrovou krizi.

„Ale myslím, že to, co jsem viděl já, viděli i jiní lidé, na začátku si mysleli, že množství stimulů, měnových a fiskálních, bude nadměrné. Samozřejmě, že v roce 2008 jsme na fiskální straně neudělali dost, ale mezi Trumpem a Bidenem jsme tehdy měli asi 5 bilionů dolarů fiskálních stimulů. To je něco kolem 20 % HDP,“ uvedl Roubini v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

„Většina lidí tedy říkala, že kvůli nadměrnému přehřátí, špatné politice a nadměrným stimulům nás čeká inflace. Myslím, že mým příspěvkem do této diskuse bylo zdůraznění šoků v agregátní nabídce. Jsem dost starý a mám šedivé vlasy a pamatuji si na dva ropné šoky v letech 73 a 79, které vedly nejen k inflaci, ale také ke stagflaci,“ připomněl Roubini. „Většina lidí se obávala inflace a přehřátí a nadměrného růstu. Já jsem se místo toho začal obávat nejen inflace, ale také recese kvůli negativnímu nabídkovému šoku. Takže to byl možná nový zvrat, který jsem do této debaty vnesl,“ řekl Roubini.

Inflace po celém světě je i v důsledku války na Ukrajině extrémně vysoká. Podle Roubiniho za to ve Spojených státech, ale i v evropských zemích, může z části šok způsobený mimo jiné právě válkou, ale také excesivní fiskální a měnová politika.

„Samozřejmě v Evropě, vzhledem k blízkosti k Rusku a energetické závislosti na něm, je to spíše tento šok. Ve Velké Británii k tomu přistoupil ještě jeden negativní nabídkový šok, který si země způsobila sama, to bylo to rozhodnutí o brexitu,“ řekl Roubini s tím, že šlo o stagflační krok, který zpomalil růst a zvýšil výrobní náklady. „Obecně bych řekl, že záleží na dané zemi, ale řekl bych, že je to kombinace obojího. Na jedné straně vážné negativní nabídkové šoky a na druhé straně skutečně politické stimuly, které byly podle všech standardů masivně nadměrné ve všech vyspělých ekonomikách na celém světě,“ dodal ekonom.

Vážná finanční krize

Podle něj bude situace horší než krize ve Spojených státech v sedmdesátých letech. „Nejedná se tedy pouze o krátkodobý jev. Myslím si, že na trhy působí mnoho dalších sil, je tu protekcionismus a deglobalizace. Friend-shoring, přesun výroby z Číny do Evropy a USA s vysokými náklady, stárnutí populace, omezení migrace, rozkol USA a Číny. Geopolitické riziko a deprese budou fragmentovat, deglobalizovat globální ekonomiku,“ myslí si ekonom.

Dále zmínil problém dopadu globální změny klimatu, kybernetické války, dopad opakujících se pandemií či odpor proti příjmové a majetkové nerovnosti vedoucí k politice podporující zaměstnance. „A samozřejmě de-dolarizace dolaru, kdy se nakonec některé země kvůli finančním sankcím vymaní z dolarových aktiv,“ upozornil.

Tyto faktory, které vlastně nemají nic společného přímo s válkou na Ukrajině nebo s pandemií nemoci covid-19, výrazně sníží rozvoj zemí, zvýší ceny produkce, na což budou muset reagovat centrální banky. „Inflace je celosvětová a všechny země zavádí tvrdá opatření, a proto se dostáváme do nejhoršího období od sedmdesátých let. Bude to dlouhé, ošklivé, vleklé, s finančním napětím, finanční nestabilitou a dluhovou krizí. To je to, čemu právě teď čelíme,“ shrnul Roubini s tím, že ideální reakce se jen těžko hledá.

„Důležité je snažit se zabránit uvolnění inflačních očekávání. Pokud však postupujete správně, máte několik problémů. Hlavně máte recesi, která se stane nepříjemnou. Za druhé máte finanční a dluhovou krizi, jakou jste ještě neviděli. A to povede k tomu, že centrální banky budou ochabovat,“ dodal. „Prozatím se tedy říkám, že nás čeká ošklivá recese, ošklivá stagflace a další vážná finanční krize. Myslím, že to je základní linie,“ uvedl.

Opakují se 30. léta 20. století, pozor na revoluce, varuje Roubini

Sociální dopady krize a chování centrálních bank budou podle Roubiniho kritické. „Již teď jsme samozřejmě svědky odporu proti volnému trhu, odporu proti obchodu a globalizaci. Dokonce i odporu proti technologiím, odporu proti, řekněme, spravedlivé politice, protože způsobuje obrovský, masivní nárůst příjmové a majetkové nerovnosti. To vede k populismu krajní pravice a krajní levice v mnoha zemích po celém světě,“ řekl Roubini.

„Autoritářské režimy jsou stále populárnější. Doslova se opakují 30. léta 20. století. Je děsivé, co se děje. A když k tomu všemu teď v boji proti inflaci přijde těžká recese a nezaměstnanost se vyšplhá na šest, sedm, osm nebo více procent, zhroutí se vám majetek, hodnota vašeho domu, hodnota vašich akcií a narostou vám dluhy, bude revoluce,“ varuje ekonom.

Již podle něj dochází k masivní politické polarizaci. „Už teď je mnoho lidí, kteří jsou naštvaní, a je jedno, jestli volí pravici nebo levici. Jsou tu ti, kteří zůstali pozadu, ti, na které globalizace a současné politické elity ‚kašlou‘. V USA máme 100 000 úmrtí ze zoufalství každý rok na předávkování opioidy a jinými drogami,“ řekl Roubini a tuto situaci označil za „doslova masakr.“

„Lidé pak buď volí na jedné straně Trumpa nebo pravicové konspirační typy, nebo velmi extrémní levicové politiky, podle toho, zda jste sociálně a nábožensky konzervativní nebo liberální,“ dodal s tím, že pravděpodobně v USA budou klíčové prezidentské volby v roce 2024.