Kvůli provokaci policie vyplatí stát anarchistovi 665 tisíc. Agenti se prozradili u svíčkové
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Anarchista Petr Sova získá od státu za své nezákonné trestné stíhání a za pobyt ve vazbě celkem 665.000 korun. Většinu z této částky mu společně s omluvou dobrovolně vyplatilo ministerstvo spravedlnosti, dalších 110.000 korun se Sova pravomocně domohl u soudu. Muž žádal celkem zhruba 2,5 milionu za újmu způsobenou tím, že čelil obvinění z přípravy teroristického útoku na vlak.
Obžaloba tvrdila, že Sova společně s Martinem Ignačákem a Alexandrou Ščambovou „chtěli zastrašit obyvatelstvo a jejich cílem bylo ohrozit lidské životy“. Měl jim k tomu posloužit plánovaný útok na nákladní vlak s vojenským materiálem. K útoku chtěli podle státního zástupce použít v úseku mezi pražským Radotínem a Berounem zápalné lahve, které v dubnu 2015 zakopali poblíž železničního mostu v Chuchli.
Justice však Sovu i ostatní obžalované v březnu 2018 pravomocně zprostila viny. Mimo jiné tehdy vyjádřila výhrady k postupu policie, která do anarchistické skupiny infiltrovala dva své agenty. Obžalovaní argumentovali právě tím, že celý případ byl policejní provokací. Sova k tomu dříve vypověděl, že mužům nevěřil a schválně „hrál jejich hru“. Prozradilo je podle něj mimo jiné to, že si navzdory proklamacím o ochraně práv zvířat dali v restauraci svíčkovou. Popsal také aktivitu agentů: platili prý za nákup materiálu na zápalné lahve, vybírali místo útoku a tlačili skupinu k násilné akci, kterou Sova podle vlastních slov záměrně obstruoval a odsouval.
Sovovi hrozilo 12 až 20 let za mřížemi, případně propadnutí majetku nebo i výjimečný trest. Jeho stíhání trvalo dva roky a 11 měsíců. Částka, kterou mu po jeho osvobození dobrovolně vyplatilo ministerstvo, se skládala ze 140.000 korun za nezákonné stíhání, 196.000 korun za ušlou mzdu a 219.000 korun za vazbu, což představovalo 1000 korun za každý den strávený v cele. Soudy daly následně Sovovi za pravdu v tom, že tisícikoruna je v jeho případě málo.
„Odškodné je nutné přiznávat podle toho, jaký dopad měl konkrétní průběh vazby na danou osobu. V případě žalobce (Sovy) se jednalo o extrémně přísný výkon vazby,“ konstatoval dnes předseda odvolacího senátu pražského městského soudu Lubor Veselý. Připomněl, že judikatura stanoví horní sazbu odškodného za vazbu na 1500 korun za den, a právě tolik podle něj Sovovi náleží. Mužovu vazbu totiž provázela mimořádně přísná bezpečnostní opatření, čas trávil na samotce, denně se musel podrobovat prohlídkám a při přesunech byl spoutaný na rukou i nohou.
Spoluobžalovaný Ignačák, který byl ve vazbě déle než Sova, dostal už dříve od státu odškodné 910.000 korun, přičemž žádal přes 4,2 milionu. Kritizoval mimo jiné, že mu stát ve vazební cele nezajistil veganskou stravu. Ščambová získala za nezákonné stíhání 140.000 Kč.
Sova čelí obžalobě ještě v dalším případu, který se týká podpory extremistického hnutí, konkrétně Sítě revolučních buněk. Mostecký okresní soud ho letos v červnu nepravomocně zprostil viny.