Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů. Goldman Sachs částku vypočítává pro běžnou domácnost v EU, tedy i tu v Česku.

Na prognózu upozornil ekonom Lukáš Kovanda. Napříč EU mají účty za energie počátkem příštího roku dosahovat právě v případě běžné domácnosti zhruba 500 euro měsíčně, uvádí prognóza.

„Samozřejmě, číslo je třeba brát orientačně. Mezi jednotlivými členskými státy EU jsou citelné rozdíly v ekonomické výkonnosti a kupní síle obyvatelstva. Nicméně například ceny elektřiny v České republice patří v rámci EU k těm citelně nadprůměrným i absolutně, tj. bez zohlednění parity kupní síly měny,“ uvedl Kovanda. Při srovnání s uplatněním parity kupní síly měny mají české domácnosti jednu z vůbec nejvyšších cen elektřiny v EU.

Evropská komise nyní navrhuje opatření, v jehož důsledku by prakticky všem elektrárnám jiným než plynovým byla „zabavována“ část jejich tržeb, respektive zisku nad stanovenou kritickou hranicí čili stropem. „Největší část tržeb by v rámci tohoto opatření třeba v Německu, které jej podporuje, byla „zabavována“ elektrárnám větrným a solárním. Svým způsobem se tak jedná o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné nebo vodní elektrárny,“ řekl Kovanda.

Zmíněná kritická hranice by měla podle dílčích informací, jež unikají do médií, činit například v případě jaderné elektřiny 200 eur za megawatthodinu. „Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly „eráru“. Odevzdaly by tedy sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem. Ten by měl být určený pro jednotlivé zdroje zvlášť. Jiný strop by tedy měly obnovitelné zdroje, jiný jaderné elektrárny a zase jiný pak třeba elektrárny uhelné,“ řekl ekonom.

Z takto získaných peněz by pak „erár“, tedy vlády jednotlivých členských zemí, hradil programy úlevy od drahých energií domácnostem a firmám, ideálně samozřejmě hlavně těm nejzranitelnějším. To by pomohlo utlumit neblahý sociální dopad dramaticky navýšených cen energií pro domácnosti, meziročně vyšších v průměru EU o zhruba 200 procent, které ve výše uvedené zprávě pro rok 2023 prognózuje banka Goldman Sachs.

Cena plynu v Evropě po přerušení dodávek z Ruska vzrostla o třetinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se výrazně zvyšuje, reaguje na přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1 z Ruska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dopoledne zvýšila zhruba o třetinu. Krátce po 13:00 SELČ vykazovala růst o 26 procent nad 271 eur (asi 6670 Kč) za megawatthodinu (MWh).

Ruská plynárenská společnost Gazprom v pátek večer oznámila, že údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady. Do jejich odstranění proto zůstane plynovod mimo provoz. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.

Nárůst cen plynu není podle analytika XTB Jiřího Tylečka překvapením. „Z dostupných informací vyplývá, že se jedná o politický způsob ruského vedení války. (Ruský prezident Vladimir) Putin ví, že nyní tento krok působí největší škody. Na druhou stranu to vypadá, že Evropa je už na tuto situaci do značné míry připravena. Ceny plynu mohou opět navýšit rekordy, nicméně ceny elektřiny by se mohly začít od plynu postupně odpojovat,“ uvedl Tyleček.

Teď bude podle Tylečka záležet na dalším vývoji boje proti vysokým cenám energií v politické rovině. „Na stole jsou kroky, které by měly pomoci udržet ceny plynu mimo extrémní úrovně,“ dodal.

Německá vláda uvedla, že rostoucí ceny plynu v Evropě jsou součástí Putinovy strategie a zamýšleným důsledkem zastavení dodávek plynovodem Nord Stream 1. Dodala, že příští měsíce budou obtížné, ale že pracuje na zmírnění důsledků prudkého zdražování energií.

Plyn dnes výrazně zdražuje také v Británii. Cena kontraktu na plyn s dodáním příští den se více než zdvojnásobila a cena kontraktu s dodáním příští měsíc vzrostla více než o třetinu.

„Evropa se připravuje na to, že v dohledné budoucnosti nebude dostávat žádný ruský plyn,“ uvedl analytik Wayne Bryan ze společnosti Refinitiv. Podle Warrena Pattersona z nizozemské banky ING přichází Evropa kvůli odstavení plynovodu Nord Stream 1 o dodávky v objemu kolem jedné miliardy krychlových metrů měsíčně.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Nejistota kolem dodávek z Ruska vyvolává obavy z nedostatku plynu v Evropě v zimních měsících. To v Evropě zvyšuje ceny plynu i elektřiny. Evropská unie nyní zvažuje různá opatření ve snaze omezit růst nákladů na energie, který má negativní dopady na unijní ekonomiku i na životní úroveň obyvatel.

Před rokem se velkoobchodní cena plynu v Evropě nacházela těsně pod 30 eury a před dvěma lety se pohybovala kolem 15 eur za MWh. Zvyšovat se začala už loni na podzim, podle části analytiků to byla reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po invazi ruských vojsk na Ukrajinu letos v únoru.