Zeman jmenuje Babiše premiérem i podruhé. Má mu však garantovat 101 hlasů

Zeman jmenuje Babiše premiérem i podruhé. Má mu však garantovat 101 hlasů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Při druhém pokusu o sestavení vlády bude prezident Miloš Zeman po současném premiérovi Andreji Babišovi (ANO) požadovat předem alespoň 101 podpisů poslanců, kteří jeho kabinet podpoří. Až poté by ho opět jmenoval premiérem. Zeman to řekl dnes novinářům při odchodu z Poslanecké sněmovny, kde před členy dolní komory podpořil současnou Babišovu menšinovou vládu. Zopakoval také, že Babiše v případě dnešního neúspěchu pověří skládáním vlády i podruhé.

„Předpokládám, že mě pan Andrej Babiš bude pravidelně informovat o výsledcích svých jednání. V okamžiku, kdy přijde a řekne, že má minimálně 101 zaručených hlasů, tak ho podruhé jmenuji premiérem,“ uvedl Zeman na dotaz, jak dlouho by jednání mohla trvat. Blíže dobu specifikovat odmítl.

Před jmenováním první Babišovy vlády Zeman po premiérovi 101 podpisů nevyžadoval. Při povolebních jednáních s politickými stranami prezident uvedl, že tento požadavek nevznášel kvůli tomu, aby Babiše nemohl nikdo při sestavování kabinetu vydírat.

Podpisy většiny poslanců vyžadoval Zeman před čtyřmi lety i po Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), který tehdy sestavoval vládu. Zeman 101 podpisů chtěl vidět ještě předtím, než Sobotku jmenoval premiérem. Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL poté získala důvěru napoprvé.

Podpisy 101 poslanců, a dokonce notářsky ověřených, vyžadoval Zeman v roce 2013 i po tehdejší koalici ODS, TOP 09 a LIDEM, která chtěla vytvořit kabinet po demisi premiéra Petra Nečase (ODS). Koalice Zemanovi podpisy nabídla, prezident ale přesto jmenoval premiérem místo Miroslavy Němcové (ODS) nestraníka Jiřího Rusnoka. Jeho úřednický kabinet poté nezískal důvěru Sněmovny a situace skončila předčasnými volbami.

Členové výboru a poslanci hnutí ANO a SPD v úterý většinou hlasů rozhodli debatu o policejní žádosti o vydání Babiše a Faltýnka odsunout na příští týden. Psali jsme o tom ZDE. Na výbor v úterý nedorazili ani Babiš, ani Faltýnek. Požádali o odklad slyšení kvůli zprávě Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), o níž jsme psali ZDE. Oba se na výbor dostaví až příští týden.

Právě teď začíná schůze Sněmovny, na které by se mělo hlasovat o důvěře vládě. Stanovisko Starostů a nezávislých je jasné – budeme hlasovat proti vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše #vláda https://t.co/kUUuvbqhoM

Babiš: I druhá vláda by měla být menšinová

Podle Babiše by i druhá vláda, pokud nezíská důvěru na první pokus, měla být menšinová. „Určitě preferuji menšinovou vládu, nebudu to zastírat. Je to ta nejlepší varianta,“ uvedl Babiš v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo na dotaz, zda by napodruhé raději zopakoval menšinovou jednobarevnou vládu.

Zeman ve sněmovně orodoval už za úřednický kabinet premiéra Jiřího Rusnoka, kterého jmenoval v červnu 2013 sám bez konzultace mezi sněmovními stranami. Důvěru tehdy kabinet nedostal, přesto vládl v demisi od srpna 2013 do ledna následujícího roku. Před poslanci vystoupil i před čtyřmi lety, když o důvěru žádal sociálnědemokratický premiér Bohuslav Sobotka. Důvěru získal.

Zákon nařizuje, že pro získání důvěry musí kabinet získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pro to, aby se dolní komora mohla usnášet, musí být v sále aspoň 67 poslanců. Pro získání důvěry by tedy mohlo teoretický stačit i pouhých 34 hlasů. Poslanci se vyslovují k vládě po jménech v abecedním pořadů od vylosovaného člena dolní komory.

Vládu Andreje Babiše jmenoval prezident Zeman 13. prosince. O důvěru musí vláda požádat do 30 dnů od jmenování. Pokud Babišova vláda důvěru nezíská, podá demisi a prezident Zeman ji pověří vládnutí do jmenování nové vlády.

,

10. ledna 2018