Úspěch českých vědců

Úspěch českých astronomů. Přesně vypočítali, kam v Německu spadl meteorit

Úspěch českých vědců
Úspěch českých astronomů. Přesně vypočítali, kam v Německu spadl meteorit

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Díky výpočtům českých vědců z Astronomického ústavu Akademie věd se podařilo velmi přesně zjistit, odkud letos v létě přiletěl ze sluneční soustavy k Zemi velmi jasný meteorit a kam poté dopadl. Takzvaný bolid ozářil 10. července noční oblohu u středního toku Rýna na hranicích Německa a Francie a dopadl v okolí německého města Renchen, kde se na základě detailního určení českých astronomů podařilo najít čtyři úlomky.

„Svět má další meteorit s rodokmenem, tedy takový, o kterém víme, odkud ze sluneční soustavy k Zemi přiletěl. Zařadil se tak ke zhruba třiceti dalším,“ informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu. Jedná se podle něj o jeden z největších úspěchů Evropské bolidové sítě, která sídlí v Ondřejově. Dráha bolidu v atmosféře byla velmi strmá, a tedy i relativně krátká. Sledování bolidu komplikovala oblačnost, která tehdy pokrývala velkou část střední Evropy. Přesto se i v Čechách našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno. Bolid zachytily automatické digitální kamery na stanicích Přimda a Churáňov, které jsou součástí Evropské bolidové sítě. „Snímky z těchto kamer umožnily předběžně určit nejen, kudy bolid letěl, ale především zjistit, že to byl případ, který s jistotou skončil pádem meteoritů,“ uvedl vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Pavel Spurný.

I přesto, že meteorit letěl daleko mimo české území a kamery byly od něj vzdálené 365 až 420 kilometrů, čeští vědci zjistili, kde se jev odehrál, jak probíhal, jak byl mohutný a že skončil pádem meteoritů. V detailním zmapování průletu a vlastností meteoritu jim pomohly také záznamy z dalších evropských kamer a spolupráce s německými astronomy.

Vědci zjistili, že meteorit vstoupil do zemské atmosféry přesně ve 23 hodin 29 minut a 48 sekund středoevropského letního času. Byl velký zhruba jako fotbalový míč. Začal nejprve slabě svítit ve výšce 80 kilometrů, postupně zářil jasněji než Měsíc v úplňku. Světelná dráha bolidu byla dlouhá 63 kilometrů a těleso jí uletělo za pouhé čtyři sekundy.

Těleso se při vstupu do atmosféry pohybovalo rychlostí necelých 20 kilometrů za sekundu, postupně se v atmosféře brzdilo a také rozpadalo. „Díky relativně malé vstupní rychlosti, strmé dráze, nezanedbatelně velké počáteční hmotě a dostatečné soudržnosti materiálu přestal tento bolid svítit až pouhých 18 km nad zemí jen mírně na západ od města Renchen nedaleko řeky Rýn, která zde tvoří hranici mezi Německem a Francií. Takto hluboký průnik je u bolidů velmi vzácný, což dokresluje fakt, že za několik desítek let našich systematických pozorování jsme pozorovali takto malou koncovou výšku jen zcela výjimečně,“ konstatoval Spurný.

Vědci s jistotou určili, že na zem spadlo větší množství úlomků z původního tělesa, a to právě v oblasti města Renchen. Němečtí členové Evropské bolidové sítě na základě popisu českých kolegů i přes složité podmínky postupně našli čtyři úlomky, největší vážil 955 gramů. Malý meteorit vážící jen 4,8 gramů objevili zachycený do ochranné sítě proti ptákům, která zakrývala jabloňový sad.

V současné době je známo asi 30 meteoritů s rodokmenem, tedy takových, jejichž dráha byla určena z přístrojových pozorování. Z toho ve více než polovině případů se na výpočtu podíleli pracovníci Astronomického ústavu AV ČR. Podle jejich výpočtů byl nalezen i první meteorit Příbram ze 7. dubna 1959.

 

,

6. října 2018