Vlakovým tunelem slibovanou dvoustovkou? Zapomeňte. Vyšší rychlost je v nedohlednu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Nejdražší, nejdelší a nejrychlejší. Tak měl vypadat Ejpovický tunel na trase mezi Prahou a Plzní, od kterého si stát sliboval, že bude ukázkou vysokorychlostních staveb. Vlaky se v něm měly v budoucnu prohánět až 200kilometrovou rychlostí. Od začátku otevření však tunel provázely problémy, kdy byla rychlost omezena na 120 kilometrů za hodinu. Po devíti měsících došlo k instalaci přídavných lan do trakčního vedení a vlaky mohou projíždět 160 kilometrovou rychlostí, další navýšení je však v nedohlednu.
Železniční Ejpovický tunel měl být ukázkou nové výstavby vysokorychlostních tratí, po kterých se v;budoucnu mohou prohánět vlaky až 200 kilometrovou rychlostí. Před otevřením tunel navštívil několikrát i předseda vlády Andrej Babiš, který byl s průběhem stavby spokojený. „Tento tunel u Plzně je první zásadní stavbou na našem území, který je už budovaný právě pro vysokorychlostní železnici. Ještě větší tunel, který má měřit 26 kilometrů, je plánovaný mezi Prahou a Drážďany. Je důležité, aby Česká republika dohnala zpoždění, které máme v porovnání s rychlovlaky, které jezdí na trase Berlín – Mnichov,“ řekl Andrej Babiš.
Tunel za 6,8 miliardy korun se otevřel v listopadu minulého roku, kdy v průběhu zkušebního provozu byla povolena rychlost pouze 120 kilometrů za hodinu. Na další navýšení bylo důležité uskutečnit v tunelu pantografické zkoušky, které se uskutečnily letos v červenci. Při nich se však ukázalo, že se trolej příliš rozkmitala a povolení na zvýšení rychlosti se odložilo.
Přesto, že Správa železniční a dopravní cesty uvedla, že tunel byl koncipován na rychlost 160 kilometrů za hodinu, se nadále muselo počkat na úpravy. Železničáři tak museli navíc doplnit trakční vedení o přídavná lana. „Výsledky následných pantografových zkoušek, které proběhly 29. a 30. srpna, prokázaly splnění všech požadovaných parametrů v úsecích podléhajících úpravám. Mírně lepší výsledky prokázalo vedení s přídavnými lany,“ řekl pro Echo24 mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
Podle něj pak bylo nutné, aby se přídavná lana nainstalovala do obou tunelů podobně jako ve zkušebním úseku. To se povedlo v průběhu celkem šesti výluk, které proběhly v září. „Při následné pantografové zkoušce dne 24. září nebyly již větším překvapením pozitivní výsledky i přesto, že jako vložené vozy byly použity kromě osobních vozů i aerodynamicky nevhodné patrové vozy pro přepravu automobilů řady DDm. Drážní úřad tak na základě vydaného protokolu mohl povolit rychlost 160 km/h v obou tunelech,“ řekl Marek Illiaš.
Nyní se pak SŽDC připravuje i na variantu, že by nový úsek v délce 4150 metrů mohl skutečně být určen i pro vlaky jedoucí více jak 200 kilometrů za hodinu. „SŽDC vypracování tzv. Technického průkazu k prověření zvýšení rychlosti nad 160 km/h, který komplexně zhodnotí dopady na dopravní technologii, trakční vedení i železniční svršek a spodek. Na tomto základě budou navrženy a realizovány nutné změny a úpravy pro zajištění spolehlivého provozu rychlostí 200 km/h,“ řekl Illiaš.
Vláda spolu s premiérem Andreje Babišem si od zlepšení dopravní infrastruktury velmi slibuje. Několikrát to například zmínil na konci loňského roku při své návštěvě v Maroku. Tam cestoval nově otevřenou vysokorychlostní železniční tratí TGV z Rabatu do Casablanky. Ministerstvo dopravy hodlá do železnic nasypat 30 miliard, tedy o dvě miliardy více než do silnic a dálnic.