COVID-19 A PLÍCE

Covid-19 může zlomit i mladé. Nemoc je nevyzpytatelná, říká docentka Neumannová

COVID-19 A PLÍCE
Covid-19 může zlomit i mladé. Nemoc je nevyzpytatelná, říká docentka Neumannová

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

I měsíce po prodělání infekce covidu-19 mohou pacienti pociťovat zdravotní obtíže související s dýcháním. Výjimkou nejsou ani mladí a sportovně založení lidé. Stejně tak jsou i pacienti vysokého věku, kteří nemoc zvládnou bez větších problémů, samotná nemoc je v mnohém nevyzpytatelná, řekla v rozhovoru pro redakci Echo24.cz docentka Kateřina Neumannová, odbornice na plicní rehabilitaci z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Společně s dalšími autory připravila brožuru se sérii cviků pro vyléčené pacienty, ta jim má pomoci vrátit plíce zpět do formy.

V souvislosti s covidem-19 se poměrně často mluví i o jeho nevyzpytatelnosti. Čím se projevuje?

Nevyzpytatelnost covidu-19 spočívá v tom, že nevíte, jaký průběh bude nemoc mít a jaké budou následky této nemoci. Také se rychle může mírný průběh změnit ve vážnější a dále se u některých nemocných stav vyvíjí „ve vlnách“. Např. dva dny se pacient cítí hůře, pak se to zlepší a vypadá to, že už vše bude v pořádku, a najednou přijde další zhoršení, což většinou moc nečekáme.

Ve své praxi jsem se setkala s mladými pacienty např. kolem 25 let, kteří zvládli léčbu tohoto onemocnění v domácím prostředí, ale i dva měsíce po prodělání této infekce mají dechové obtíže, jsou často unavení, trápí je suchý dráždivý kašel, obtížně se jim vrací k původní pohybové aktivitě, kterou byli schopni bez problémů před onemocněním vykonávat. Přitom do té doby, než onemocněli tímto onemocněním, neměli žádné problémy. Na druhou stranu jsem se setkala i s pacienty vysokého věku, kteří měli lehký průběh nemoci a nemoc zvládli bez větších obtíží. Setkala jsem se také s těmi, kteří měli velmi závažný průběh nemoci, který vyžadoval hospitalizaci a u některých i invazivní ventilační podporu. Spektrum pacientů a průběhů nemoci i následků je velmi široké.

Co přesně znamená postcovidový syndrom? Postihuje i pacienty, kteří měli „jen“ lehký průběh nemoci?

Postcovidový syndrom je spojený s přetrváváním symptomů onemocnění, které přetrvávají déle jak 12 týdnů a nejsou vysvětlitelné jinou příčinou. Mezi časté přetrvávající symptomy patří např. dušnost a dechově podmíněná redukce tolerance fyzické zátěže, svalová slabost, dlouhotrvající kašel, únava, bolest na hrudníku a diskomfort hrudníku, bolest v krku či potíže s polykáním. Podle naší současné praxe víme, že se častěji setkáváme s postcovidovým syndromem u pacientů, kteří měli vážnější průběh nemoci s větším množstvím příznaků již během akutní fáze nemoci. Ale i u průběhu nemoci, kterou pacient zvládl v domácím prostředí, se mohou vyskytnout projevy, které pacient před tímto onemocněním neměl. Je to opět ta zmiňovaná nevyzpytatelnost nemoci, kdy nejsme schopni dopředu říci, jak bude probíhat post-akutní fáze nemoci a jak rychle se pacient dostane zpět do stavu před tímto onemocněním.

Když se na věc podíváte z pohledu fyzioterapeuta, jak závažné bývají následky po nakažení covidem-19?

U většiny nemocných nejsou závažné dlouhodobé následky této nemoci, i když přesnější informace budeme mít, jakmile budou publikovány analýzy, které podrobně zkoumají možné dopady. Já se ve své praxi setkávám s nemocnými, u kterých po prodělání covid-19 přetrvávají dechové obtíže, dráždivý kašel, bolesti na hrudníku, únava, svalová slabost většinou spojená s dlouhodobou imobilizací na lůžku, u části nemocných byly prokázány změny na plicní tkání po prodělané covidové pneumonii (zánětu plic). U pacientů, u kterých přetrvávají tyto zmíněné projevy, tak je možné je postupně minimalizovat až zcela eliminovat plicní rehabilitací, která je doplněna i o další fyzioterapeutické metody a koncepty dle zdravotního stavu a obtíží pacienta.

Jak dlouho tyto následky přetrvávají?

Tak, jak se s kolegy těmto pacientům věnujeme, tak u některých pacientů dochází k úpravě jejich obtíží během rehabilitační léčby velmi rychle, po čtyřech až pěti terapiích vnímají velké zlepšení, u některých pacientů, zejména u těch, kteří kromě prodělaného onemocnění covid-19 mají ještě nějaká jiná chronická onemocnění, tak je úprava pomalejší. S kolegy Dr. Zatloukalem, MUDr. Kopeckým, doc. Vařekou a doc. Koblížkem jsme připravili doporučený postup plicní rehabilitace u onemocnění COVID-19, ve kterém jsme popsali možnosti plicní rehabilitace, jak v akutní fázi nemoci, tak po jejím odeznění, aby právě pacientům, u kterých přetrvávají následky covid-19, mohla být indikována i tato léčba a mohli se tak pacienti díky odbornému vedení této terapie fyzioterapeuty rychleji dostat do dobré kondice s minimem nebo nejlépe s žádnými obtížemi.

Týká se to i mladých lidí? Obecně se tvrdilo, že například mladí sportovci s dobrou tělesnou kondicí dokážou covid-19 „v pohodě ustát“. Později se ale ukázalo, že i oni mají problém se dostat zpět do formy…

Ano, jak už jsem uvedla na začátku našeho rozhovoru, tak i u mladých osob, často sportovně aktivních, se můžeme setkat s tím, že i když onemocnění covid-19 nemělo těžký průběh a zvládli léčbu v domácím prostředí, tak fáze rekonvalescence je mnohem delší v porovnání s jinými infekcemi, které dříve prodělali. Je zde důležité zdůraznit, že po prodělání covid-19 je potřeba se k pohybovým aktivitám vracet postupně a sledovat „tělo“, jak na zátěž reaguje. Pokud jsem např. před onemocněním covid-19 byla zvyklá běhat šest kilometrů každý den, ale kvůli nemoci jsem měla např. 14 dní pauzu, tak je nezbytné se ke stejné intenzitě postupně navracet, neboť ten výpadek 14 dní bude znát.

Je dobré s tím takto počítat, že první den neuběhnu stejnou délku a o stejné rychlosti jako před nemocí, ale potřebuji to postupně opět natrénovat a nezačínat cvičení o vysoké intenzitě a dlouhé délce trvání, neboť to může tělo zbytečně vyčerpat a fázi rekonvalescence prodloužit. Pokud i při postupném návratu k pohybovým aktivitám se stále projevuje dušnost, únava, bolest a další projevy, vnímám, že „to nejde“, tak je vhodné to vše konzultovat s ošetřujícím lékařem. Jednou z možností, jak se postupně vrátit ke všem pohybovým aktivitám, je i vedená pohybová léčba fyzioterapeutem, kterou může ošetřující lékař indikovat.

Společně s dalšími kolegy z oboru jste vydala brožurku se cviky pro návrat do formy po prodělání nemoci. Pakliže by člověk cvičil pravidelně (předpokládám, že v domácím prostředí), za jak dlouho může vypozorovat nějaká zlepšení?

Zlepšování je vždy individuální a záleží nejen na tom, jaký průběh měla akutní fáze nemoci covid-19, ale i na tom, jakou měl pacient kondici před onemocněním, a také na tom, zda se léčí pro další onemocnění. Každopádně je důležité, že můžeme pro svůj zdravotní stav udělat plno věcí, aby se co nejdříve zlepšil. Kromě pravidelného cvičení jsou důležité také správné stravovací návyky, dostatečný pitný režim, dostatek pohybu, dostatek spánku a snažit se vyvarovat stresu (psychickému i fyzickému). Ukázky možných cviků, které jsou uvedeny v brožurce, se mohou provádět kdykoli během dne, je možné s nimi proložit běžné denní aktivity i pracovní aktivity. V brožurce jsou uvedené ukázky možných cvičení, cviků lze vykonávat více. Ty vhodné by každému pacientovi, který má obtíže, měl vybrat fyzioterapeut nebo by vhodnost jednotlivých cviků měl pacient konzultovat s ošetřujícím lékařem.

A naopak, dá se těmto následkům po prodělání covidu-19 nějakým způsobem předejít? Nebo se na nemoc aspoň dopředu připravit?

Obecně je možné říci, že pokud máme zdravý životní styl, dobrou kondici, jsme nekuřáci, máme pozitivní naladění, tak nejenom onemocnění covid-19, ale i jakoukoli jinou infekci budeme lépe zvládat, než když nemáme dostatek pohybu, jsme často vystaveni psychickému i fyzickému stresu, kouříme či užíváme jiné návykové látky, máme málo spánku, neumíme odpočívat a naše tělo pracuje „na dluh“, tak u takového jedince budou horší předpoklady jak pro zvládnutí nemoci, tak pro fázi rekonvalescence.

I já jsem se již dříve setkávala na rehabilitaci s pacienty, kteří mnoho hodin denně pracovali, jedli jedenkrát denně, spali každý den čtyři až pět hodin, přecházeli infekce, a „najednou“ po letech tohoto způsobu života přišel těžký průběh chřipky, těžký zápal plic, které vyžadovaly hospitalizaci, a i u těchto pacientů pak dlouho přetrvávala dušnost a únava a pacienti byli překvapení, že se něco takového stalo, když do té doby byli zdraví, ale už si neuvědomili, že než přišel těžší průběh nemoci, tak jejich tělo strádalo již několik let….To samé se samozřejmě může stát i u covid-19. Vím, že to může připadat mnohým jako klišé, ale opravdu je důležité, jak se o své tělo staráme, a zda máme zdravý životní styl. To vše nám pak může pomoci lépe zvládnout průběh nemoci i následnou rekonvalescenci.

 

17. března 2021