Komunistické zločiny padesátých let, zejména pak tehdy běžné vykonstruované politické procesy, zůstávají pro dnešní komunistickou stranu nadále citlivým tématem. Typickým příkladem je justiční vražda Milady Horákové. Že měla být její poprava založena na vynuceném přiznání, však dlouhodobě popírá bývalá komunistická poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová. Ta se již v minulosti nechala slyšet, že případ probíhal standardně a Horáková ke svému přiznání přinucena nebyla. Proti jejím tvrzením se nyní ohradil i současný poslanec KSČM Jiří Dolejš.  

Podle Dolejše nelze zpochybňovat, že politička, právnička a slavná odpůrkyně režimu se stala obětí justiční vraždy. Odmítání tohoto faktu je dle poslance nesoudné a připomíná praxi z „nejtemnějších stalinských časů“, uvedl na svém twitterovém účtu. Reagoval tím tak na výrok místopředsedy KSČM Petra Šimůnka, který pro server Seznam zprávy vyjádřil souhlas s výroky Semelové. „Vše, co Marta Semelová říká o Miladě Horákové je podložené, v žádném případě nehovořila nepravdu“, tvrdil místopředseda. 

Milada Horáková proste byla obětí justiční vraždy a zpochybňovat to jak z nejtemnejsich stalinských času je samozrejme nesoudne.

— Jiri Dolejs (@DolejsJiri) August 28, 2019

Dolejš také připomněl, že dnešní komunistická strana ve svých oficiálních stanovách totalitní praktiky, kterých se v minulosti dopouštěla, odsuzuje. Ne všichni členové či příznivci strany s tím však souzní. „V dokumentech KSČM jasný odsudek totalitních praktik najdete, bohužel někteří se ho příliš nedrží“, uvedl také poslanec na Twitteru. 

V dokumentech KSCM jasny odsudek totalitnich praktik najdete, bohužel někteří se ho prilis nedrží

— Jiri Dolejs (@DolejsJiri) August 28, 2019

Okupace jako přátelská internacionální pomoc, tvrdí „rudá poslankyně“

Někdejší komunistická poslankyně je známá i svými kontroverzními výroky ohledně praxe KSČ z doby totality. Před třemi lety v pořadu Hyde Park na ČT24 zpochybnila, že by přiznání Horákové ve vykonstruovaném politickém procesu bylo vynucené. „Za politického vězně se mnohdy považují lidé, kteří byli ne politickými vězni, ale prostě měli za sebou obyčejnou kriminální činnost,“ obhajovala svůj názor. 

Tehdy také odmítla tvrzení, že obsazení Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy bylo okupací země. Podle ní naopak šlo o přátelskou internacionální pomoc. Vasila Biľaka, signatáře zvacího dopisu vojskům Varšavské smlouvy, zase označila za pozitivní postavu československých dějin. I proto je občas Semelová označována jako „stalinistka“ či „rudá poslankyně“. 

Loni pak Semelová protestovala proti odhalení nové pamětní desky u často kritizované sochy maršála Ivana Koněva v Praze, která zde byla instalována k příležitosti výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Několik příznivců komunistické strany tehdy během akce tiše protestovalo. Pražská zastupitelka zde vystoupila s transparentem s nápisem „Odmítáme přepisování historie!“

Kvůli výše uvedeným výrokům a názorům musela nyní Semelová skončit ve čtyřech školských radách, která Praha zřizuje. Semelová v radách zasedala na základě rozhodnutí minulé rady hlavního města ze začátku loňského roku, a to konkrétně v Obchodní akademii Vinohradská, Středním odborném učilišti Ohradní, Gymnáziu Budějovická a Základní škole pro žáky se specifickými poruchami chování Na Zlíchově. Před vstupem do politiky působila jako učitelka na základní škole.

„Paní magistra Semelová se domnívá, že Milada Horáková ke svým přiznáním nebyla donucena, že ten její proces probíhal tak, jak měl ze zákona a právního řádu probíhat. Pro mě člověk, který si toto myslí, bez ohledu na stranickou příslušnost, by se neměl pohybovat v blízkosti pražských dětí,“ uvedl nynější radní pro školství Vít Šimral (Piráti).