AMERIČAN V RUSKÉ RAKETĚ

Američan odstartoval do vesmíru v raketě Sojuz v den, kdy Putin hrozil apokalypsou

AMERIČAN V RUSKÉ RAKETĚ
Američan odstartoval do vesmíru v raketě Sojuz v den, kdy Putin hrozil apokalypsou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu odstartovala raketa Sojuz, která na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vynáší trojici astronautů - Rusy Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Informovala o tom na svých stránkách americká vesmírná agentura NASA. Jak poznamenala agentura AFP, raketa odstartovala v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Ve stejný den ruský prezident Vladimir Putin pohrozil použitím jaderné bomby.

Start rakety vysílaly živě ruská i americká vesmírná agentura. Na ISS by měla loď přistát po asi tříhodinovém letu. Trojice se následně připojí k ruským kosmonautům Olegovi Artěmjevovi, Denisovi Matvejevovi a Sergejovi Korsakovovi z Roskosmosu, astronautům z NASA Bobu Hinesovi, Kjellu Lindgrenovi a Jessice Watkinsové a jejich kolegyni Samantě Cristoforettiové z Evropské vesmírné agentury (ESA).

Rubio, Prokopjev a Petelin stráví na ISS šest měsíců, Prokopjev letí do vesmíru již podruhé, pro zbývají dva astronauty jde o první let. Jak uvedla AFP, Rubio je prvním americkým astronautem, který cestuje na Mezinárodní vesmírnou stanici na palubě ruské rakety od ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února.

ISS je společným projektem americké vesmírné agentury NASA, Roskomosu, Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonska a Kanady. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a následným zavedením širokých protiruských sankcí Západem adresoval bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin Spojeným státům a dalším západní zemím již dříve řadu výhrůžek. Řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen a že to ovlivní i ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze. "Může to skončit pádem (ISS) do moře nebo na zem," prohlásil tehdy s tím, že na území Ruska by stanice nespadla.

Navzdory rozkolu se nicméně NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Mezinárodní vesmírná stanice tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.