Krátce po vstupu do vlády museli Starostové a nezávislí čelit několika problémům, které začaly v očích veřejnosti pomalu kazit jejich do té doby neposkvrněný obraz. Ať už šlo o kauzu Farský, nebo pochybný původ některých darů, spokojeni nebyli ani koaliční partneři. Předseda strany Vít Rakušan proto přistoupil po dlouhém váhání k radikálnímu gestu, část financí vrátí a Farský přijde o mandát. Ještě delší dobu ovšem zůstává nezodpovězena otázka tichého místopředsedy Věslava Michalika, na kterého jako by se zapomnělo. Faktem ovšem je, že Michalik zůstává už víc než dekádu pro stranu nepostradatelným. Pro Echo24 potvrdil, že má na starosti chod hlavní kanceláře, ekonomickou skupinu a přípravu letošních komunálních voleb.

Větší pozornost vzbudila osoba Michalika poprvé krátce po volbách, když se ukázalo, že by se jako někdejší podnikatel se solární energií (navíc stále vlastnící podíly ve fotovoltaických elektrárnách skrze investiční fondy) mohl ocitnout v roli ministra průmyslu a obchodu v potenciálním střetu zájmů. To sice odmítal, řekl však, že podnikne kroky, aby se této situaci vyvaroval, včetně případného opuštění svých investorských pozic. Jak chtěl střetu zájmů předejít, jsme se ale nakonec nedozvěděli.

Vysvětlení mělo přijít ve stejné chvíli, kdy avizoval oznámit okolnosti víc než stomilionové půjčky z Kypru, která, jak později sám přiznal, pocházela od firmy, jejíž majitelkou je jeho žena. To do věci příliš světla nepřineslo. Právě půjčené peníze měly být použity jako základ jeho byznysu se solárními parky. Namísto uvedení věci na pravou míru ale přišlo na konci listopadu nečekané oznámení, že se o post ministra nebude vůbec ucházet. Prohlásil to s tím, že nechce bránit „potřebné změně“.

Od té doby Michalik opět zmizel z popředí pozornosti. Zůstává však místopředsedou strany, jímž se stal měsíc před sněmovními volbami, a především starostou Dolních Břežan, což mu v minulosti vyneslo v rámci samospráv pověst příkladného hospodáře. Michalikovo působení v čele dolnobřežanské radnice začalo v roce 2004, to je stejný rok, kdy vzniklo hnutí STAN.

Jakkoli byl Michalik před říjnovými volbami známý především pro své působení v komunální politice a v zastupitelstvu Středočeského kraje, v hnutí STAN figuruje od samého začátku. „Byl jsem u toho, kdy STAN z místního hnutí přerostl do celostátního,“ řekl pro deník Echo24 s tím, že je v rámci hnutí aktivní zhruba od roku 2006, tedy už čtyři roky předtím, než vůbec do STAN přišel současný předseda Rakušan. Ten byl podle Michalika tou dobou v rámci středních Čech (jako starosta Kolína) „nepřehlédnutelný“.

Michalik: Necítil jsem potřebu jít do politiky

Oficiálním členem hnutí se však Michalik stal až před sněmovními volbami v roce 2013, ve kterých ale nakonec neuspěl. „Byl jsem registrovaným příznivcem, členem jsem se stal až v okamžiku, kdy jsem kandidoval do předsednictva, protože členství bylo podmínkou kandidatury do vrcholného orgánu. Měl jsem historicky pocit, že nikdy nebudu mít potřebu vstupovat do žádné politické strany,“ tvrdí Michalik. Do vysoké politiky se pokoušel poprvé dostat už o čtyři roky dříve, tehdy jako dvojka (za Miroslavem Kalouskem) na společné kandidátce s TOP 09. Poté, co vyšlo najevo, že se o něj zajímá policie kvůli podezření z daňového úniku, však z kandidátky zmizel.

Ačkoli navenek není Michalikova role uvnitř hnutí veřejnosti příliš zřejmá, sám přiznává, že se podílel na chodu hnutí už předtím, než se stal místopředsedou. „Měl jsem už v době, kdy jsem nebyl místopředseda, ale byl jsem členem předsednictva, na starosti chod podniku a hlavní kanceláře, aby to fungovalo,“ popisuje.

„V rámci předsednictva mám na starosti hlavní kancelář, mám na starosti také programovou skupinu, která se týká ekonomiky, což je logické – vzhledem k tomu, co jsem dělal. A jsem zodpovědný za přípravu komunálních voleb, kromě Prahy a Brna, kde jde o zodpovědnost Stanislava Polčáka,“ dodává. Někteří jeho kolegové z vedení strany na otázku, jak velký má Michalik hlas v rámci hnutí, odmítli odpovědět s tím, že je to otázka pouze na Michalika.

Že by byl osobou, která bude stát v pozadí resortu, kam místo něj nakonec nastoupil kolega Jozef Síkela, nebo že by se měl stát něčím jako jeho poradcem, popírá. „Nemám žádnou ambici být poradcem ministra. Ve STAN mám na starosti ekonomické otázky. Samozřejmě v rámci struktur, které máme nastavené pro komunikaci s jednotlivými ministry a náměstky, zůstávám aktivní. Jsem místopředseda, který se samozřejmě k těm věcem bude vyjadřovat, a STAN je politická strana, která bude zaujímat k ekonomickým tématům politická stanoviska,“ vysvětluje. Ekonomická témata podle ho slov zůstávají u něj.

Všechny stopy vedou na Kypr

Michalikovo jméno se skloňovalo ve veřejném prostoru nejen v souvislosti s kyperskou půjčkou, kterou mu měla podle jeho slov poskytnout firma patřící jeho manželce (Lowfield Investments), ale také v souvislosti s dary v celkové výši zhruba 3 miliony korun, které začaly přicházet na účet hnutí (většinou v částkách 100 až 200 tisíc korun) bezprostředně po volbách. Peníze pocházejí od dvacítky firem, které pojí majetkové i personální vazby kolem skupiny podnikatelů, která v devadesátých letech privatizovala síť obchodních domů Prior.

Stotisícový obnos dostalo hnutí na začátku prosince třeba od společnosti Nemohold, ta je z většiny vlastněna kyperskou Urbania Investments, která je navíc spojena s podnikatelskými aktivitami místopředsedy hnutí Věslava Michalika a jeho rodiny. Michalik je spřízněn i s dalšími sponzory hnutí a do stranické pokladny přispíval značné částky pravidelně i jako fyzická osoba.