Způsob, jak dohledat skutečné vlastníky firem, už funguje více než rok. Evidence skutečných majitelů firem ale zatím působí jako prázdné opatření. Jejím spuštěním sice Česko vyhovělo unijní směrnici, podle níž jsou informace o skutečném majiteli klíčovým faktorem při sledování pachatelů trestných činů. Jenže neexistuje žádná sankce pro ty, kteří se do evidence nezapojí. Evidence také není veřejná.

Nyní mají přístup k datům pouze ti, kteří prokážou oprávněný zájem kvůli podezření z trestné činnosti, tedy například soudy, policie, daňové úřady nebo centrální banka. Opačným směrem se vydalo například Slovensko, které zavedlo funkční sankce a evidence částečně veřejná je.

Evidence je zřízená od 1. 1. 2018 a celý následující rok měly firmy na to se do rejstříku nechat zapsat. Zřídila ji novela zákona proti praní špinavých peněz. Do konce roku se do evidence nahlásilo pouze osmina firem, informoval nedávno deník E15. K termínu svou povinnost splnilo podle údajů ministerstva spravedlnosti, které má evidenci na starosti, 65 395 subjektů, informoval deník.

K rejstříku jsou skeptičtí i někteří advokáti. „Zákon v současné době nestanoví žádné přímé sankce pro případ, že společnost svého skutečného majitele do evidence nezapíše,“ uvedla pro deník Echo24 Tereza Plášková z advokátní kanceláře Forlex. „Společnosti, které se neúčastní veřejných zakázek či dotačních programů, tak nejsou prakticky žádným způsobem motivovány k zápisu. Přesto však zápis do evidence začínají již vyžadovat například banky a finanční úřady, dá se předpokládat, že obdobně budou brzy postupovat i například notářské, advokátní či auditorské kanceláře,“ řekla advokátka s tím, že nesplnění zákonné evidenční povinnosti tak dříve nebo později může společnostem přinejmenším zkomplikovat jejich běžnou činnost.

Evidenci čekají změny, bude veřejná?

Do budoucna by v evidenci mělo dojít k několika změnám. Jde zejména o umožnění přístupu veřejnosti alespoň k základním údajům o osobách skutečných majitelů. Uvažuje se i o propojení evidencí jednotlivých členských států EU prostřednictvím evropské centrální platformy.

Návrh novely nyní chystá vláda, a to základě unijní směrnice, která kromě kontroly údajů veřejností požaduje státní kontrolu a zavedení sankcí. Dříve než vláda ale novelu předložili opoziční Piráti. Ti chtěli v rejstříku firem zpřístupnit informace o jejich skutečných vlastnících, vláda na prosincovém jednání návrh ani neodmítla, ani nepodpořila. Stejně se vláda postavila i k dalšímu návrhu Pirátů, podle něhož by úřady musely při poskytování dotací zjišťovat skutečné vlastníky žádajících firem.

Tzv. mouchy má dle advokátky Pláškové i způsob zápisu skutečných majitelů do evidence a chybí dle ní jednotný metodický pokyn, jímž by se soudy při zápisu řídily. „Z praxe známe případy, kdy v rámci jednoho a téhož soudu mají jednotliví soudní úředníci rozdílné požadavky. Setkali jsme se dokonce i s tím, že jedna konkrétní vyšší soudní úřednice rozhodla ve dvou totožných případech zcela odlišně, kdy po jedné společnosti vyžadovala úřední konverzi přikládaných listin, zatímco u druhé společnosti u stejných listin postačovaly jejich pouhé kopie,“ řekla Tereza Plášková.