Miloš Zeman poslední dobou nešetří svými prezidentskými vety – letos po nich sáhl už třikrát, čímž vyrovnal svůj pomyslný rekord z roku 2016. Během letošního listopadu pak své prezidentské právo využil hned dvakrát v rozmezí půl měsíce. Podle ústavního právníka Jana Kysely sice Zeman tuto kompetenci může vykonávat, kupříkladu vetováním zákonu o státním rozpočtu ale vládě Petra Fialy notně zkomplikoval život a vybočil tím ze zajetých zvyklostí.

Kyselu vetování státního rozpočtu překvapilo. „Rozpočet se chápe jako klíčový nástroj vlády a nevybavuji si, že by prezident u nás kdy zasáhl do rozpočtu prostřednictvím veta, protože je to silné hození klacků pod nohy,“ řekl pro Echo24. „Je to určité vybočení. Když si člověk myslí, že by prezident republiky podle pravidla zdrženlivosti neměl vykonávat všechny své kompetence, tak Miloš Zeman říká: Já si to nemyslím a já to udělám,“ doplnil Kysela.

Prezidentovi na rozpočtu vadilo především zrušení superhrubé mzdy jako základu pro výpočet daně, podle něj mělo jít o přechodné, nikoliv stálé opatření. Nelíbila se mu ani příjmová stránka rozpočtu, Zemanovi nepřipadala dostatečná. kromě toho v listopadu ještě vetoval i vládní novelu služebního zákona. Podle jeho vyjádření ho k tomu vedly pochyby o tom, nakolik je předloha v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy. Opět kritizoval také úpravu politických náměstků. Podle prezidenta nepatří do zákona o státní službě, když „v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku“.

Podle Kysely je otázkou, zda má Zeman dva měsíce před prezidentskými volbami sahat tak často po vetu. „Jde o to, kde se nakreslí hranice,“ myslí si. Vrcholní politici by podle něj neměli dělat zásadní rozhodnutí v momentě, kdy už je zvolen či jmenován jejich nástupce a oni se tak stávají takzvanými chromými kachnami. „Pro Českou republiku by to platilo asi od konce ledna, kdy už tedy vím, kdo bude můj nástupce a podobně,“ řekl Kysela.

Ústavní právník Jan Wintr proti užívání prezidentského veta neměl nic. „Je to pravomoc, tak ji využívá,“ sdělil redakci. Ta oslovila i prezidentova mluvčího s dotazem, zda veta teď nevyužívá příliš často, nebo to není spojeno s blížícím se koncem Zemanova mandátu. „Nikoliv. Jde o postoje pana prezidenta, které jsou v zásadě dlouhodobé. Viz výtky k propadu příjmů rozpočtu nebo ke služebnímu zákonu,“ napsal Echo24 Jiří Ovčáček.

Miloš Zeman Ústavou daného práva veta využil během svých dvou funkčních období celkem jedenáctkrát. Poprvé v květnu 2013, kdy vetoval novelu o odpadech, jež kvůli administrativnímu nedopatření ve verzi přijaté Senátem obsahovala pozměňovací návrh týkající se majitelů solárních elektráren, který ale sněmovna neschválila. Obě komory parlamentu se pak nemohly shodnout na dalším postupu a prezidentovo veto paradoxně situaci vyřešilo.

Hlava státu vetovala také školské zákony. Kontroverzním bylo odmítnutí novely zákona o střetu zájmů, takzvaný lex Babiš. Podle novely by mimo jiné firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Poslanci v lednu 2017 veto přehlasovali, pro novelu hlasovalo 129 zákonodárců. V roce 2020 pak Zeman nesouhlasil právě s daňovým balíčkem, obsahujícím mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent.

Po novele rozpočtu pro letošní rok pak vetoval Zeman i novelu zákona o státní službě. I o té současná koalice ústy premiéra Fialy řekla, že ji přehlasuje.