Ruská televizní stanice Zvezda, která spadá přímo pod ruské ministerstvo obrany, oznámila, že posádky letounů Su-25SM dokončily přesun z Dálného východu do Běloruska. Piloti se svými bojovými letadly tak uletěli více než 7000 kilometrů z letiště v Primorské oblasti na dočasné letiště poblíž Brestu.

Děje se tak přitom v době zvýšeného mezinárodního napětí, kdy se zejména státy NATO obávají ruské agrese vůči Ukrajině.

Stanice Zvezda uvedla, že posádky přesunutých bitevníků budou nyní studovat trasy nadcházejících letů a začnou plnit zamýšlené úkoly.

Pobaltí má obavy

Nedávné přesuny ruských jednotek do Běloruska budí velké znepokojení sousedních pobaltských zemí, uvedla litevská premiérka Ingrid Šimonytéová po schůzce se svými protějšky z Estonska a Lotyšska.

„Rozmístění ruských jednotek v Bělorusku, kde se mají zúčastnit takzvaného cvičení, nás velmi znepokojuje. Musíme být připraveni reagovat na úrovni Evropské unie,“ řekla v souvislosti s obavami z případné ruské invaze předsedkyně litevské vlády na tiskové konferenci. „Musíme zaslat Rusku poselství, že cena za další agresi by byla velmi vysoká,“ zdůraznila podle agentury Reuters.

Rusko má nyní v Bělorusku zhruba 30.000 vojáků, nejvíce od konce studené války, informoval ve čtvrtek generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. V době rostoucího napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině se ruští vojáci mají účastnit společného cvičení ruské a běloruské armády.

Moskva u hranic s Ukrajinou shromáždila desetitisíce vojáků a Západ podezírá Rusko, že se chystá na území svého souseda vpadnout. Moskva to popírá. Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podporuje separatisty na východě Ukrajiny. Podle politického šéfa NATO ruský vojenský kontingent v Bělorusku čítá asi 30.000 vojáků, mezi nimi jsou i příslušníci speciálních jednotek. Na území svého západního souseda přesunulo Rusko také stíhačky, rakety Iskander či systém protivzdušné obrany S-400.

NATO nemá v úmyslu vyslat na Ukrajinu vojáky v případě ruské invaze. Začalo ale posilovat obranu okolních členských států, zejména pobaltských zemí a Polska. Plánuje také posílit obranu svého jihovýchodního křídla, konkrétně Bulharska a Rumunska.