Plán Pirátů na rozpuštění sněmovny ztroskotal, nenašli podporu ostatních stran
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Piráti a STAN nezískali potřebnou podporu pro rozpuštění Sněmovny tak, aby se volby uskutečnily do konce léta. V pátek proto tento bod na jednání dolní parlamentní komory nepřednesou, řekl Pirátů Ivan Bartoš. Jedná se podle něj o nejzazší termín, ve kterém by bylo možné Sněmovnu rozpustit tak, aby se předčasné volby mohly před říjnovým řádným termínem uskutečnit.
Bartoš poděkoval koalici ODS, TOP 09 a lidovců za to, že se jako jediná vyslovila pro cestu k rozpuštění Sněmovny. „Ostatní odmítají,“ vysvětlil, proč se Piráti a STAN plánu vzdali.
Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
Kromě @SpoluKoalice žádné další strany neprojevily zájem předat rozhodnutí do rukou občanů a podpořit rozpuštění Sněmovny. Hlasování proto vyvolávat nebudeme, abychom neblokovali čas nutný k projednání důležitých zákonů. Prioritou zůstává řešení bezpečnostní krize s Ruskem.
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) May 6, 2021
V cestě k posunutí termínu voleb se středopravicové koalici lišily, zatímco Piráti a STAN upřednostňovali rozpuštění Sněmovny, koalice Spolu preferuje vyslovení nedůvěry vládě hnutí ANO a ČSSD. Do situace promluvil i prezident, když uvedl, že Sněmovnu po jejím případném rozhodnutí o rozpuštění 120 poslanci, rozpustit může, ale nemusí. Například podle ústavního právníka Jana Wintra má prezident povinnost rozpustit Sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu.
Zeman také opakovaně deklaroval, že pokud by Sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi.
Sněmovna se dosud sama rozpustila jednou, a to 20. srpna 2013. Hlasování tehdy bylo důsledkem politické krize, která začala policejním zásahem na úřadu vlády v červnu téhož roku a vyvrcholila demisí vlády Petra Nečase (ODS) a nástupem kabinetu vedeného Jiřím Rusnokem. O rozpuštění rozhodovali poslanci už o měsíc dříve, to se ale nenašlo dost hlasů. Srpnové hlasování, které se konalo po demisi Rusnokovy vlády, vybrané prezidentem Milošem Zemanem bez podpory sněmovních stran, získalo podporu napříč kluby, jen poslanci ODS vesměs opustili sál. Zeman Sněmovnu rozpustil 28. srpna.
K vyvolání hlasování o nedůvěře je potřeba nejméně 50 podpisů. Pro vyslovení nedůvěry je nutné, aby jej podpořila nadpoloviční většina všech poslanců, tedy minimálně 101 zákonodárců. Pro rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb je zapotřebí nejméně 120 poslanců.