Státní zástupci a advokáti se neshodují v názoru na zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti. Návrh by kriminalizoval předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Obhájci tvrdí, že nejsou domyšlené praktické důsledky navrhované úpravy, podle státních zástupců by pomohla v hledání spravedlnosti.

Dokumenty předkládá advokát, má je od klienta, upozornil na pátečním semináři ve Sněmovně místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol. Pokud by byl nový trestný čin zaveden, obhájce bude podle něho vyžadovat po klientovi prohlášení, že je listina pravá. „Připadá mi to nedůstojné. Pro řadu advokátů může nastat kritická situace, budou se bát listiny předkládat,“ uvedl Sokol. Další z místopředsedů komory Robert Němec se obává toho, že maření spravedlnosti by se mohlo stát v civilních sporech nástrojem obstrukcí.

Naopak olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan je přesvědčen o tom, že ministerstvo spravedlnosti se snaží docílit toho, aby se v soudních řízeních našla spravedlnost. „Ustanovení míří proti krokům, které mají přispět k tomu, aby spravedlnost nebyla nalezena,“ řekl. Jan Lata z Nejvyššího státního zastupitelství podotkl, že by musel být „hodně velký střelec“, pokud by chtěl stíhat za předložení padělaného důkazu obhájce, který bude tvrdit, že jej dostal od klienta.

Rozdílné názory na zavedení nového trestného činu panují i mezi poslanci. Helena Válková (ANO) soudí, že dolní komory je rozdělena zhruba na poloviny. Obrátila se na žalobce, aby poskytli podpůrné argumenty. „Každý argument opřený o poznatky z praxe může být slyšen a může být rozhodující,“ podotkla. Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že v takovém případě by odpůrci maření spravedlnosti mohli požádat o argumenty advokáty. Stejně jako předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) soudí, že ustanovení by se mělo z rozsáhlejší vládní novely vypustit a vést o něm další diskuse s cílem najít kompromis.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal vidí potíž v tom, že úprava neprošla dostatečnou debatou před tím, než dorazila do Sněmovny. Problémů, které jsou s ní spojeny, je tolik, že je ústavně-právní výbor podle něho těžko vyřeší. „Je potřeba diskusi vést a najít řešení,“ dodal.

Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.

Sněmovna v úvodním kole širší vládní návrh změn trestního zákoníku podpořila. Nyní je v právním výboru, který jeho projednávání v březnu přerušil. Z dřívější i dnešní debaty vyplynulo to, že mařením spravedlnosti by nebylo zpochybněno právo obviněného před soudem i lhát.