Ministerstvo spravedlnosti připraví předlohu, která by v Česku umožnila podávání hromadných žalob. Novinářům to po středečním jednání kabinetu v demisi, kde byl schválen věcný návrh předpisu, řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Zákon by chtěl předložit nejpozději v prvním čtvrtletí příštího roku, prosadit pak do příštích voleb.

Zákon, který by lidem umožnil uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení, slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení. K věcnému záměru, který vypracovalo ministerstvo, měly některé další resorty zásadní připomínky. Podle Pelikána byly vypořádány.

„Jestliže někdo někoho připraví o miliardu, bude potrestán, když připraví milion lidí o sto korunu, potrestaný nebude,“ odůvodňoval návrh zákona ministr spravedlnosti Robert Pelikán. „Nebude to jednoduché prosadit v parlamentu, je to program na toto volební období,“ dodal.  

V Česku zatím podávat hromadné žaloby nelze. Ve většině evropských států to jde, přičemž žaloby se týkají například nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, nároků vzešlých z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů. Takové nároky obvykle samostatně nedosahují vysoké výše, a lidé je proto individuálně nevymáhají, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší.

Ministerstvo spravedlnosti chce možnost podávat hromadné žaloby upravit samostatným zákonem. Novinka by podle úřadu ušetřila náklady na straně žalobců, žalovaného i státu. „Soudy jsou zbytečně zavaleny stejnými či podobnými žalobami, musí se toutéž věcí zabývat opakovaně. Přitom by vše bylo možné vyřešit v jediném soudním řízení,“ napsali autoři předkládací zprávy a připomněli, že u stejných individuálních žalob také vzniká riziko nejednotnosti soudního rozhodování.

Pelikán ocenil, že vláda se ztotožnila s názorem, že Česko předpis potřebuje. „Počítám, že v průběhu letošního roku, nejpozději v prvním čtvrtletí příštího, by ministerstvo mělo být schopno dokončit návrh zákona. Nebude asi jednoduché to prosazovat v Parlamentu,“ připustil. Byl by proto rád, kdyby norma prošla zákonodárným procesem do konce volebního období.

Podle návrhu by jednotliví členové skupiny žalobců mohli se soudem komunikovat jen prostřednictvím zástupce skupiny nebo jeho advokáta. Náklady na kolektivní spor by financoval advokát, který by v případě úspěchu skupiny nedostával běžnou odměnu podle tarifu, ale procentuální podíl z vysouzené částky.

Princip hromadné žaloby má i řadu kritiků, kteří upozorňují na možnost jeho zneužití. Nelíbí se jim mimo jiné to, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat ani nechce, což je jeho právo. Odpůrcům novinky vadí i to, že členové skupiny by se o hromadném řízení nemuseli dovědět. Ministerstvo chce proto zřídit centrální databázi, kde budou soudy povinně uveřejňovat informace o hromadných řízeních.