Slova o nečinnosti a slabém postupu míří od řady lidí i politiků na adresu Evropské komise a Evropské unie. Brusel ale v době takové krize, jakou je koronavirová nákaza, disponuje značně osekanými kompetencemi. Zejména ve zdravotnictví, kde si svou strategii určuje každý stát sedmadvacítky podle rozhodnutí svých vlád. Kritici namítají, že až v době krize se jasně ukazuje nekompetentnost Evropské unie, která nedokáže cíleně pomáhat státům v krizových resortech.

Evropská komise začala s poskytováním peněz na výzkum koronaviru už na konci ledna, kdy uvolnila finanční prostředky z programu Horizon 2020. S podobným krokem přišla i 7. března, kdy byla zveřejněna výzva za 37,5 milionu eur na výzkum v oblasti očkovacích látek proti koronaviru. V oblasti zdravotnictví a vědy se však jedná o jediné kompetence Evropské komise spolu s centrálním nákupem roušek a respirátorů, se kterým pomáhá ostatním státům.

„Evropská komise může v krizi pomoct tam, kde má kompetence. Teď se probudila. Pozdě, ale lepší než nikdy. Zjednodušuje pravidla pro státní pomoc, uvolňuje prostředky na výzkum a vývoj, i když se projeví až za velmi dlouhou dobu, a avizuje, že nebude vymáhat pravidla o rozpočtové zodpovědnosti,“ uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Podle něj nemůže komise pomoci v oblastech, kde nemá žádné kompetence. „Například ve zdravotnictví. Členské státy tam nerady kompetence předávají. Jde o život a centrum je daleko. Komise má naopak sdílenou kompetenci, pokud jde o volný pohyb lidí a jeho restrikce. Členské státy je mohou zavést, je-li ohrožena jejich bezpečnost. Tato epidemie se na to jistě vztahuje. Ale EK by mohla koordinovat aspoň tím, že by k tomu na základě faktů a statistik dávala podněty. Nic nedělat a pak ještě kritizovat, jak to předvedla, je špatné a navíc hloupé. Její popularitě mezi lidmi to nepřidá,“ dodal Vondra, který narážel na kritiku předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o zavírání hranic členských států.

Podle ní nejsou kontroly na hranicích příliš efektivní a narušují přeshraniční obchod a mají silná a hospodářský dopad. „Co můžeme udělat a co bychom měli udělat, je provádět kontroly zdravotního stavu, ať již na vnějších hranicích, na vnitřních hranicích nebo v rámci území členských států,“ uvedl šéfka komise. Von der Leyenová pak přiznala, že celá Evropská komise koronavirus podcenila.

Komise také v pátek navrhla, aby se uvolnila rozpočtová pravidla EU a vlády tak mohly lépe bojovat s dopady krize. Regulace tak dočasně nebudou platit a členské země tak mohou navyšovat veřejné dluhy. Za normálních okolností platí, že státní dluh nesmí převyšovat hranici 60 procent hrubého domácího produktu a rozpočtové deficity nesmí překročit tři procenta. „Znamená to, že vlády mohou napumpovat do ekonomiky tolik, kolik potřebují,“ uvedl šéfka komise.

Česká republika také dostane od Evropské unie z rozpočtu 25,5 miliardy eur na pomoc v boji s následky koronaviru. Von der Leyenová chce, aby vznikl fond, který má pomoci zdravotnictví a ekonomicky postiženým oblastem. Peníze by do něj měly přitéct předfinancovaných loňských projektů a z nevyčerpaných peněz v rámci kohezní politiky.

Na základě těchto kritérií přiřkla komise nejvíce peněz Polsku, které by mělo získat 7,4 miliardy eur. Maďarsko, které stejně jako Polsko dosud patřilo ke státům méně zasaženým virem, podle návrhu dostane 5,6 miliardy, Španělsko pak 4,1. Nejvíce postižená Itálie má obdržet 2,3 miliardy, méně než například Slovensko. Česko bude moci využít téměř 1,2 miliardy eur.