Klukovskou duši, osobitý a nedocenitelný humor i sílu, dělat z lidí herecké hvězdy, měl podle kolegů, přátel a následovníků zesnulý režisér Miloš Forman. Zemřel v pátek ve věku 86 let ve Spojených státech amerických, kde žil od 60. let.

Forman ve svých filmech nevyužíval již vyzkoušené hvězdy, ale naopak z herců hvězdy dělal, řekl v sobotu kostýmní výtvarník Theodor Pištěk v reakci na úmrtí svého kamaráda a kolegy. Pištěk má doma Oscara za Formanova Amadea. „Když si pustíte jeho filmy a vyberete nejlepší herecké výkony, zjistíte, že v dalších filmech, které on už nerežíroval, ti herci už zdaleka takové nepodali. Všechno záleželo na jeho režijní práci,“ řekl.

„Byl zvláštní a výjimečný, a výjimečný byl také vztah herců k němu, hleděli na něj jako na pánbíčka,“ vzpomínal Pištěk. I podle režiséra Jana Hřebejka se Forman v oboru těšil velké úctě a zároveň ho měli všichni rádi. „Odešel největší filmař, kterého kdy měla tahle země, a jeden z největších, které kdy měl svět,“ napsal na twitteru Hřebejk.

Navzdory úctě, kterou si vysloužil, a režijním zkušenostem měl Forman až do posledních let svého života stále nadhled a neztrácel smysl pro humor. „Fascinovalo mě na něm, že i jako člověk v pokročilém věku měl pořád klukovskou duši. Užíval si života a měl rád lidi,“ řekl ČTK režisér Bohdan Sláma, který v knize Povolání režisér zaznamenal svůj velký rozhovor s Formanem. „Byl vynikající vypravěč a bylo na něm vidět, jak úžasnou radost má, když vypráví a baví toho druhého,“ vzpomínal.

Forman získal za své snímky řadu ocenění, včetně dvou Oscarů, tří Zlatých glóbů či francouzského Césara. Přesto není podle děkana pražské FAMU Zdeňka Holého část Formanova díla, hlavně z období české tvorby, plně doceněna. Formanova americká kariéra je podle Holého plná obdivuhodného profesionalismu a boje za svobodu nespoutaného jedince. Filmy vzniklé před odchodem z Československa zase podle Holého charakterizuje český skepticismus oproštěný od idealizace lidského údělu.

„Sleduji-li dnes kdejakou reality show nebo nejlepší komiky dneška, málokdy si nevzpomenu na Formana a jeho filmy ukazující lidské pachtění se zvláštním sentimentem i komediálním nadhledem,“ doplnil Holý.

Podle ministra kultury v demisi Ilji Šmída měl Forman osobitý a originální pohled na lidské žití, jehož peripetie, absurditu, barevnost i krásu uměl mistrně zachytit. „Mám jeho tvorbu opravdu rád, imponoval mi jako člověk, obdivoval jsem jeho humor, moudrost a invenci,“ dodal.

Forman byl jednou z největších osobností československé nové filmové vlny 60. let a zdaleka nejúspěšnějším českým filmařem, který se prosadil i v zahraničí. Největší slávy se mu sice dostalo za snímky natočené po odchodu do USA – jako Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeus, stopu v dějinách kinematografie ale zanechal už debutem Konkurs nebo filmem Hoří, má panenko. Naposledy stál za kamerou před více než deseti lety, když ve Španělsku natáčel Goyovy přízraky (2006).