Prezident Miloš Zeman se pustil do vlastního výkladu ústavy. Nemyslí si, že by musel rozpouštět sněmovnu, ani kdyby se na tomto kroku shodlo potřebných 120 poslanců. Stejně tak by v případě vyslovení nedůvěry vládě podržel premiéra Andreje Babiše (ANO) a nechal by jeho kabinet dovládnout v demisi. S předsedou vlády se v pondělí setká v Lánech. V nedělní Partii Terezie Tomanové mimo jiné také uznal, že ve světle větší dostupnosti západních vakcín není třeba již tolik tlačit na ruskou vakcínu Sputnik V. Přitom byl sám jejím velkým zastáncem a požadoval konec tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného, kterého považoval za překážku k ruskému preparátu.

„Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí sněmovnu rozpustit. Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou,“ pustil se Zeman do vlastní interpretace české ústavy. Nahrál by tím především Babišovi – i v případě vyslovení nedůvěry by nechal menšinový kabinet dovládnout až do podzimních sněmovních voleb.

„Naivové“ a experti nicméně uvedli, že je Zemanova interpretace jednoznačně chybná. Článek 35 ústavy popisuje několik konkrétních situací, kdy prezident sněmovnu rozpustit může, tedy nutně nemusí. Rozpuštění Poslanecké sněmovny ale spadá do jiného odstavce stejného článku ústavy. Jinými slovy, pokud poslanci rozhodnou třípětinovou většinou hlasů své vlastní rozpuštění, prezident jim musí jednoduše vyhovět.

V ústavě jde doslova o následující pasáž: „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.“ Ústava tedy v současnosti jasně rozlišuje situace, kdy prezident sněmovnu rozpustit může, a kdy musí. Pokud hlava státu dostane patřičné usnesení podpořené 120 hlasy, neměla by s rozpuštěním otálet. Experti dodávají, že žádný jiný výklad tohoto bodu ani neexistuje. „Prezident tak bez jakýchkoliv pochybností nemá prostor pro uvážení,“ myslí si například ústavní právník Ladislav Vyhnánek z brněnské právnické fakulty.

K iniciativě vyvolat po schválení volebního zákona Senátem předčasné volby se přihlásili v uplynulém týdnu Piráti. Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chtějí o budoucnosti jednat nejdříve po schválení volebního zákona, SPD se podle předsedy Tomia Okamury předčasných voleb nebojí. Piráti kvůli možnému rozpuštění sněmovny osloví ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá jejich předseda Ivan Bartoš i prezidenta. Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku, Poslaneckou sněmovnu ale nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Na toto téma přijde nejspíše řeč již v pondělí večer, kdy se má Zeman setkat s Babišem v Lánech. Na pravidelné schůzi pravděpodobně dojde také na diskuzi k diplomatické roztržce mezi Ruskem a kauzu Vrbětice, kterou prezident okomentoval ve svém nedělním projevu.

Sputnik? Jen když budou chybět vakcíny

Po česko-ruské diplomatické roztržce se zdá, že na očkování ruskou vakcínou Sputnik V jen tak nedojde. Přestože se ministr zdravotnictví Petr Arenberger rozhodl zaujmout vůči ruskému preparátu neutrální postoj, podle jeho ministerského předchůdce Romana Prymuly či vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) už není Sputnik V aktuálním tématem.

To si myslí i Zeman, přestože patřil k nejvýraznějším propagátorům ruské očkovací látky. Krom toho si vyžádal hlavu exministra zdravotnictví Jana Blatného a ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové za to, že „blokovali“ nasazení Sputniku v ČR. Z jeho úst také padlo obvinění, že mají podíl na počtu úmrtí českých spoluobčanů právě kvůli nepřítomnosti ruských a čínských vakcín.

„Na jedné straně zde máme trošku negativní příklad, to jest Johnson&Johnson, který se opožďuje, a znáte i pochybnosti kolem AstraZeneky. Na druhé straně máme příslib vakcíny Pfizer, kterou jsem byl mimochodem očkován, podotýkám, aniž bych si ji vybral. Takže budu o to (Sputnik) usilovat v případě, že tady bude nedostatek vakcín, jinak ne,“ řekl Zeman v televizi. Do ČR má totiž zamířil velké množství dodávek přípravku Comirnaty, které by mohlo vyrovnat kostrbatou distribuci vakcín od AstraZeneky a Johnson & Johnson.

Ruská vakcína krom toho stále nemá souhlas Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), na kterém trval Blatný před tím, než jej premiér Andrej Babiš navrhl odvolat z funkce. Zeman se v minulosti kvůli vakcínám obrátil na své protějšky z Izraele, Ruska a Číny. Blatného nástupce Arenberger již několikrát zopakoval, že neregistrované vakcíny nevítá, Sputnik V by ale mohl ale podle něj být v ČR podáván v rámci klinické studie. Ta ale upřímně nevypadá příliš reálně.