V pondělí po poledni by mělo skončit napínání politiků ANO a veřejnost by se měla dozvědět, zda hnutí tedy vyšle do prezidentské volby svého předsedu Andreje Babiše. Expremiér ale ještě předtím v neděli míří do Lán za prezidentem Milošem Zemanem. Podle některých pro podporu v kandidatuře, protože přibývá indícií, že se Babiš volby nakonec možná přece jen zúčastní. V takovém případě by měl podle stanovených pravidel asi týden na to, aby ministerstvu vnitra doručil platné podpisy se svou kandidaturou. Babišovi možná nic jiného nezbude, protože kromě odchodu z politiky reálně nemá příliš možností, kam se v následujících letech vydat.

„Myslím, že jako nejsilnější politické uskupení musíme mít kandidáta. Měli jsme v historii naší země tři prezidenty a byli to de facto nominanti politických stan. Není to nic neobvyklého,“ řekl Babiš před prodlouženým víkendem.

Babišovo váhání

Historie kandidáta ANO na prezidenta je už poměrně dlouhá a spletitá. Začala okolo léta před senátními a obecními volbami, kdy bývalý premiér objížděl kraje ve svém obytném voze a propagoval hnutí. Už tehdy někteří komentátoři hovořili o tom, že může jít o počátek prezidentské kampaně. Babiš po sílících spekulacích začal v září očekávání mírnit.

Prohlásil, že za ním čím dál tím víc lidí chodí s tím, aby na vládní úrovni něco udělal s cenami energií. Prý je spíše manažer a více mu svědčí premiérská role, než prezidentská. Jako možné jiné kandidáty ANO pak několikrát jmenoval místopředsedy hnutí Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou. V období obecních voleb pak řekl, že se uvidí, zda „hnutí vůbec bude mít kandidáta“.

Když však testem neprošla možná kandidatura bývalého ministra obrany Martina Stropnického a nedopadla ani varianta s ekonomem Janem Švejnarem, začal opět Andrej Babiš o kandidatuře hovořit častěji. Nejprve se k ní hnutí mělo vyjádřit o státním svátku 28. října, pak o den dříve, posléze o dva. Kvůli tomu, že expremiér onemocněl covidem, se vše ale odsunulo na pondělí 31. října.

Babišovy šance

Šéf ANO má v současné době omezené možnosti. V Poslanecké sněmovně má sice hnutí největší klub se 72 poslanci, vládní většina má nicméně poměrně pohodlných 108 hlasů a bez mimořádného vývoje událostí pád kabinetu Petra Fialy a Babišův opětovný nástup nehrozí.

Babiš rovněž chodí k soudu v kauze Čapí hnízdo, kde je společně se svou poradkyní Janou Nagyovou obviněn, on konkrétně z pomoci k dotačnímu podvodu. Oběma hrozí až desetileté vězení, státní zástupce pro ně žádá tříleté podmínky. Soudce Jan Šott nicméně poukázal na to, že by mohl být souzen za více věcí. „Upozorňuji na případnou změnu právní kvalifikace u obviněného Ing. Andreje Babiše oproti podané obžalobě. Jednání obviněného by se mohlo potenciálně posuzovat i jako zločin poškození finančních zájmů Evropské unie,“ uvedl soudce.

Expemiér by tak mohl během několika měsíců dostat alespoň nepravomocný trest a jedním ze způsobů, jak se tomu vyhnout, je právě prezidentská imunita. Vidí to tak i ministr spravedlnosti Pavel Blažek, podle něhož Babiš kandidovat bude, protože má dobrou výchozí pozici. „Zvolením za prezidenta všechno končí, žádná trestní řízení nebudou a nikdo nebude další zahajovat. Navždy to bude vyřízená věc. Myslím si, že zvolením prezidenta je zaručena beztrestnost,“ řekl v sobotu deníku Právo.

Termíny

Možná právě proto se expremiér vydává v neděli odpoledne za hlavou státu. Miloš Zeman totiž Babišovi v minulosti mnohokrát vyjádřil podporu a obecně byli považováni za spojence. „Prezident republiky Miloš Zeman v neděli dne 30. října 2022 v 16:00 hodin na zámku v Lánech přijme předsedu hnutí ANO Andreje Babiše,“ uvedl k tomu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman v neděli dne 30. října 2022 v 16:00 hodin na zámku v Lánech přijme předsedu hnutí ANO Andreje Babiše.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 27, 2022

Šéf ANO konkrétní být nechtěl. „Dříve jsem se s panem prezidentem setkával jako premiér pravidelně jednou měsíčně. Teď už jsem sice v opozici, ale osobně jsem ho neviděl přesně rok. Máme proto spousty témat k probírání,“ uvedl k tomu bez podrobností.

Pokud by Babiš do volby vstoupil, musel by do 8. listopadu odevzdat podpisy, které ho opravňují ke vstupu do klání. Tak je to stanoveno dle ministerstva vnitra. V přímé volbě prezidenta je třeba sehnat 50 tisíc podpisů od občanů, nebo 10 podpisů od senátorů, či 20 podpisů od poslanců. Je otázkou, zda by měl Babiš dost času na to zorganizovat podpisovou akci u občanů, v Senátu hnutí ANO přílišné zastoupení nemá, a tak by expremiér patrně musel odevzdat podpisy svých poslanců, což je vnímáno jako nižší míra podpory než v případě podpisů lidí. Do 25. listopadu pak musí být jasno, zda resort vnitra daného kandidáta registroval, nebo odmítl. První kolo volby se pak koná 13. a 14. ledna 2023.

Průzkumy

Naopak odradit by Andreje Babiše mohly výsledky nedávných průzkumů, pode nichž podpora bývalého premiéra slábne. Z průzkumu agentury STEM/MARK z přelomu září a října vyplývá, že lidé by nejčastěji volili Petra Pavla, za ním následují Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula. Aktuálně nejlepší pozici v hypotetických duelech ve druhém kole má nyní podle průzkumu Pavel následovaný Nerudovou. Případní prezidentští kandidáti ANO Babiš či Alena Schillerová by za současné situace prohráli všechny případné souboje. Kromě Schillerové nebo Havlíčka se ještě spekulovalo o bývalém předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi.