Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve středu prohlásil, že ruské vojenské cíle na Ukrajině se již neomezují pouze na východ země, ale týkají nově „řady dalších území“. Rusko chce podle Lavrova dobýt Chersonskou a Záporožskou oblast a řadu dalších, které nespecifikoval. Uvedl to v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti a kanál RT. Důvodem jsou podle ministra západní zbraně s dlouhým doletem, kterými nově disponuje ukrajinská armáda.

Pokud Ukrajina obdrží zbraně dlouhého doletu ze západních zemí, změní se geografické úkoly speciální operace ruských jednotek, uvedl Sergej Lavrov. "Pan prezident (Putin) řekl velmi jasně, jak jste ho citovali - denacifikace, demilitarizace v tom smyslu, aby nebyly žádné hrozby pro naši bezpečnost, vojenské hrozby z území Ukrajiny, tento úkol zůstává," zdůraznil ministr.

"Teď je geografie jiná. Zdaleka to nejsou jen DLR a LPR (separatistické tzv. lidové republiky Doněcká a Luhanské - poz. red), je to také Chersonská oblast, Záporožská oblast a řada dalších území a tento proces pokračuje a pokračuje důsledně a vytrvale," uvedl šéf ruská diplomacie.

Prohlásil, že jak Západ v bezmocném vzteku nebo v touze situaci co nejvíce zhoršit, pumpuje na Ukrajinu stále více zbraní dlouhého doletu, například HIMARS, geografické cíle speciální operace se posouvají i dále od současné linie. Rusko podle Lavrova nemůže připustit, aby část Ukrajiny, kterou bude (Volodymyr) Zelenskyj ovládat nebo kdokoli jej nahradí, měla zbraně, které budou přímo ohrožovat ruské území a území těch republik, které vyhlásily svou nezávislost.

Analytici z amerického Institut pro studium války (ISW) varovali, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl využít hrozby použití jaderných zbraní, aby zabránil ukrajinské protiofenzívě usilující o osvobození okupovaných částí Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. Předchozí ruské náznaky ochoty sáhnout po jaderných zbraních se sice ukázaly jako prázdné, ISW nicméně upozornil, že se Ukrajině a jejím západním partnerům podstatně zužuje časový rámec pro podporu ukrajinské protiofenzívy, než Kreml anektuje okupovaná ukrajinská území.

Agentura Unian připomněla odhady, že na okupovaných územích by se mohla konat připravovaná referenda o připojení k Rusku současně se zářijovými volbami v ruských regionech.

Invaze začala v únoru

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy vyhlásil, že hlavními cíli speciální vojenské operace, jak Moskva vpád do sousední země označuje, jsou "demilitarizace a denacifikace". Ukrajina a Západ tato tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro získání ukrajinského území. V první polovině dubna pak Putin oznámil, že hlavním cílem je pomoci lidem na Donbase. Kommersant připomíná, že 22. dubna zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev prohlásil, že cílem ruské armády je získat úplnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou.

Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo celou Luhanskou oblast. Boje se nyní soustředí na získání měst v sousední Doněcké oblasti. Ze severu Ukrajiny se ruská vojska stáhla na začátku dubna, na jihu bojují s ukrajinskými jednotkami v Záporožské a okupované Chersonské oblasti.