Vláda Spojených států plánuje ukončit financování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a zprivatizovat ji. Vyplývá to z interního dokumentu americké vesmírné agentury NASA, k němuž se dostal server The Washington Post. Podle něj chce Bílý dům stanici po roce 2024 začít používat v komerční sféře.

Dokument NASA počítá s tím, že vláda USA od roku 2025 zastaví přívod financí plynoucí do programu mezinárodní stanice, čímž ušetří až 4 miliardy dolarů ročně. Upozorňuje však, že konec financování neznamená konec zájmu Washingtonu o ISS. Američané by ji namísto toho chtěli zprivatizovat. „Rozhodnutí ukončit federální podporu ISS v roce 2025 neznamená, že by stanice měla být stažena z orbity. Je možné, že některé její části budou dál fungovat jako součást budoucí komerční platformy,“ stojí v dokumentu.

Jak má budoucnost ISS v soukromých rukou vypadat, text zatím neupřesňuje. „NASA bude v následujících sedmi letech rozšiřovat mezinárodní a obchodní partnerství. Cílem je zajistit soustavný přístup a přítomnost lidí na nižší orbitě Země,“ popisuje pouze zpráva. Už nyní však existují drobné iniciativy, které by NASA mohly pomoci generovat zisk. Britský web Guardian upozorňuje na připojení nafukovací buňky k tělu stanice, s níž agentura testuje možnost „vesmírného hotelu“. Ten by jednoho dne mohl hostit turisty.

Sama agentura odmítla veškeré úniky komentovat, dokud neschválí svůj návrh rozpočtu pro rok 2019. Jak poukazuje Washington Post, její plán může narazit. Například republikánský senátor Ted Cruz prohlásil, že jako rozpočtový konzervativec nemůže podporovat konec něčeho, za co vláda utratila miliardy dolarů, pokud je program dál životaschopný. Mimoto se četní kritici plánu obávají, že krok Spojených států by mohl k podobnému činu přimět i vlády dalších zemí, které se na projektu ISS podílejí. Ty by pak mohly dát od stanice ruce pryč a její životnost by se tím zkrátila.

Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem pěti kosmických agentur – americké NASA, ruského Roskosmosu, japonské JAXA, kanadské CSA a evropské ESA. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena. Šestičlenná posádka se obměňuje v půlročních intervalech. V současné době se vedou diskuze o tom, co se s 20 let starou stanicí bude dít dál.