Opoziční strany se snaží hlasitě vymezovat vůči chování a výrokům prezidenta Miloše Zemana. Přesto sami přiznávají, že se kvůli rozložení politických sil jedná spíše o boj s větrnými mlýny. Vedou jej na dvou frontách. Zaprvé vyzývají Zemana, aby přehodnotil svůj plán dát premiéru Andreji Babišovi milost v případě, pokud by nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman poslal předsedu ANO k soudu v kauze Čapí hnízdo. Zadruhé se chystají ve čtvrtek podpořit ústavní žalobu.

Také v tomto případě se jeví snaha opozice jako předem odsouzená k neúspěchu. Ústavní žalobu na prezidenta Zemana, jak ji připravil Senát, nepodpoří žádný z poslanců vládní sociální demokracie. Důvody přiblíží na jednání pléna, uvedla místopředsedkyně klubu Kateřina Valachová. Návrh nepodpoří ani komunisté a poslanci SPD. 

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) řekl, že část poslanců ANO má k žalobě politické výhrady, část právní. Někteří ze 78 poslanců vládního hnutí budou aktivně hlasovat proti návrhu, jiní zvažují, že se hlasování zdrží nebo ze sálu odejdou. Vzhledem k pevně danému počtu hlasů, které jsou pro podání žaloby nutné, znamená nehlasování totéž jako odmítnutí žaloby.

Předsedové opozičních stran se v úterý sešli, aby sjednotili svůj postup vůči Zemanovi. Kromě toho, že prezidenta vyzvali, aby přehodnotil svá slova o amnestii aktérů kauzy Čapí hnízdo, tak se bavili i o čtvrtečním hlasování. Neočekávají však žádné zázraky.

„Okrajově jsme se dotkli i čtvrtečního bodu. Vnímáme rozložení sil v PS i očekávatelný výsledek. Pro KDU-ČSL není cílem vést k této věci politickou bitvu. Nejsme v pozici soudce, nejde o výrok o vině a trestu. To je pouze pravomoc Ústavního soudu a my chceme, aby mohl jasně určit i do budoucna mantinely jednáni hlavy státu v kontextu jeho ústavních pravomocí. Pokud návrh ve čtvrtek neprojde, je z ústavy pouze věci Senátu, jak bude dal postupovat,“ uvedl předseda lidovců Marek Výborný pro Echo24.

Podle hnutí STAN je potřeba ústavní problém vyřešit. „Tato žaloba není proklamativní, přistoupili jsme k ní právě proto, abychom se opravdu dobrali rozuzlení ústavního problému, který tady nepochybně je,“ uvedl předseda Vít Rakušan pro Echo24.

Hlasujme po jménech, vyzývá TOP 09

TOP 09 ve čtvrtek navrhne, aby poslanci hlasovali o senátní ústavní žalobě na prezidenta Miloše Zemana po jménech. I to bude informace, řekla místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Pro veřejnou debatu se vyslovili zákonodárci hnutí STAN a KDU-ČSL.

Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče je žaloba napsaná chaoticky jako špatná slohová práce, chybí v ní vlastní vymezení skutku. „KSČM tak jako ostatní strany míní, že by měla být žaloba projednána, s tím, že Sněmovna by se k ní neměla připojit,“ uvedl. Žalobu nepodpoří ani SPD, usneslo se dnes předsednictvo hnutí. Podle něj Zeman ústavu neporušil. „Ústava dává prezidentu republiky silné pravomoci a přímo volený prezident má od voličů silný politický mandát je naplňovat,“ uvádí se v usnesení předsednictva.

Senát jednal o žalobě o prázdninách neveřejně, jak stanoví zákon. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.

Ústavně-právní výbor minulý týden poslancům na návrh zpravodajky Zuzany Ožanové (ANO) doporučil, aby plénum věc probralo včas a veřejně. Poslanec TOP 08 Dominik Feri neprosadil doporučení, aby poslanci o žalobě veřejně hlasovali. Pekarová Adamová novinářům řekla, že návrh na veřejné hlasování podá. „Je to určitá informace, jak se kdo k tomu staví,“ uvedla. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil dodal, že rozhodnutí o konání prezidenta je na Ústavním soudu. „Doufáme, že kolegové umožní prozkoumání soudem,“ uvedl s tím, že jde o politickou odpovědnost všech parlamentních stran.

Očekává se ale, že souhlas s podáním žaloby Sněmovna horní komoře nedá a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane. Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.

Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, na sněmovním plénu by pro ni musela hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. Vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně to není pravděpodobné. K rozhodnutí musí dolní komora dospět do 30. října, do tří měsíců ode dne, kdy žalobu ze Senátu dostala. Pokud by Sněmovna v termínu nerozhodla, znamenalo by to, že souhlas nedala.