Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj a patriarcha rumunské pravoslavné církve Daniel v neděli požehnali nové katedrále v Bukurešti, označované za nejvyšší pravoslavný chrám na světě. Desítky tisíc věřících stály před katedrálou Spasení lidu, zatímco oba patriarchové sloužili bohoslužbu. Radost z nové sakrální stavby ale podle serveru Balkan Insight kalí sporné využití veřejných peněz na tento obří projekt.

„Jsem si jistá, že všichni lidé z naší vlády půjdou rovnou do nebe za to, že zaplatili tak megalomanský projekt,“ řekla serveru dvaatřicetiletá Ioana Dumitrescuová. „Žijeme v zemi, kde starostové raději soutěží v pořádání náboženských poutí, než aby se starali o postavení škol a nemocnic či zlepšení městské dopravy. Nemáme na předměstí Bukurešti pořádné cesty, ani kanalizaci, ale máme ‚katedrálu pro lidi‘. Jsem si jistá, že Bůh z toho není šťastný,“ dodala.

Podle církve dosud nedokončená stavba už stála 110 milionů eur (asi 2,85 miliardy Kč), pocházejících převážně z veřejných zdrojů, které poskytly levicové i pravicové vlády. Podle agentury AFP se odhaduje, že celkové náklady by mohly dosáhnout 200 milionů eur. Podle kritiků by tyto peníze byly lépe využity, kdyby se v nejchudší zemi Evropské unie použily raději na stavbu škol, nemocnic a dálnic.  Stát také platí mzdy duchovních a další náklady, dodala AP.

„Zdá se, že úřady raději investují spíše do našeho blaha na nebi než na zemi,“ ironicky poznamenal sociolog Gelu Duminica, připomínající, že asi 1,5 milionu Rumunů žije ze sotva tří eur na den (asi 78 Kč) a že některé čtvrti Bukurešti nemají ani vodovod, ani kanalizaci.

Patriarchát pravoslavné církve je nicméně přesvědčen, že Rumunsko potřebuje „reprezentativní národní katedrálu, která symbolizovala víru, svobodu a důstojnost lidu“. Dosavadní katedrála, vybudovaná v 18. století, je „příliš malá vzhledem k velkému počtu věřících, přicházejících na mši“.

Někteří místní rozhodnutí církve schvalují. Například bývalá učitelka Eugenia Voicuová (65), která podle svých slov chodí do kostela každou neděli. „Katedrála, kterou máme na kopci v centru Bukurešti, je opravdu malá a vždy je přeplněná, natož o velkých svátcích, jako jsou Velikonoce,“ uvedla. „Zdá se mi správné, aby velká pravoslavná země, jakou je Rumunsko, měla velkou katedrálu. Ano, lidé jsou nešťastní kvůli stavu nemocnic a silnic a kvůli dalším problémům, ale duchovno je taky důležité,“ dodala.

„Brzy se budeme modlit jako normální lidé, a ne jako chudáci,“ poznamenala jedna z kolemjdoucích. „Doufám, že tam dají hodně zázračných ikon,“ dodala.

Politická snaha naklonit si církev

Nápad postavit velkou pravoslavnou katedrálu sahá až do roku 1877, kdy Rumunsko těžilo z války mezi carským Ruskem a Otomanskou říší. Rumunsko, které tehdy tvořilo jen Valašsko na jihu a Moldavsko na východě a v jehož čele stál král Carol I., bývalý pruský princ, získalo podobně jako Srbsko, Černá Hora a Bulharsko nezávislost po porážce otomanského impéria. Král Carol pomýšlel na to, že kromě národního divadla, národní banky a vládních institucí potřebuje Rumunsko kvůli národní identitě také velkou katedrálu. Projekt znovu ožil po první světové válce v roce 1918, kdy země získala od poraženého Rakousko-Uherska Transylvánii a zrodilo se moderní Rumunsko. Projekt byl ale na celá desetiletí odložen, nejprve kvůli nedostatku peněz a později kvůli nastolení komunistického režimu, který kostely boural. Po pádu komunismu myšlenka národního projektu zesílila.

Jak se blížilo výročí 100 let moderního Rumunska, vláda a radnice přispěly, aby stavba, jejíž výška překonává i moskevský chrám Krista Spasitele, byla včas hotova. Kabinet kvůli dodatečným 15 milionům eur na stavbu seškrtal výdaje na instituce a vědu, čímž se dostal do sporu s prezidentem. A starostka Gabriela Fireaová v pondělí slíbila další dva miliony na dokončení. Tateo tvrdí, že vláda na projekt vynaložila 100 milionů eur ve snaze naklonit si církev, což se u voleb vyplácelo.