Ministerstvo vnitra popřelo, že by zpracovalo analýzu změny právního základu nouzových opatření, která vyhlásila vláda kvůli epidemii koronaviru. Na dotaz serveru iRozhlas uvedlo, že analýzu na toto téma nikdy nezpracovalo. Údajnou analýzu ministerstva vnitra zmínila tento týden ministryně financí Alena Schillerová (ANO), když vysvětlovala, proč se přechodem z krizového zákona na zdravotní zákon nemění nárok firem na odškodné za ušlý zisk v důsledku vládních opatření.

Na tento problém upozornil deník Echo24. Podle jeho zjištění by někdo, kdo chtěl vládu žalovat za krizová rozhodnutí, nemohl svůj nárok protáhnout za 24. březen, kdy kabinet změnil právní režim. Za změny je místo toho odpovědný pouze ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Nouzový stav kvůli epidemii koronaviru vyhlásila vláda podle krizového zákona. Později ale za právní základ restriktivních opatření zvolila zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle některých právníků a opozičních politiků tímto krokem vláda podnikatelům ztížila možnost domáhat se náhrady škod v souvislosti s opatřeními státu.

Změnu právního základu hájila ministryně Schillerová s tím, že na případné odškodnění podnikatelů za ušlý zisk nemá vliv. "Já jsem četla výklad právníků z ministerstva vnitra. A výklad, jestli je to podle krizového zákona nebo zdravotního zákona, je úplně stejný, protože ten výklad je takový, že přímá, jasná náhrada škody je v případě, že zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost," řekla ve středu Schillerová České televizi. Analýzu ministerstva vnitra zmínil i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) v Radiožurnálu.

Vnitro však existenci analýzy popírá. "Ministerstvo vnitra nikdy nezpracovalo analýzu na téma, proč by vláda měla opustit přijímání krizových opatření podle krizového zákona a nahradit je přijímáním mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví," řekl serveru iROZHLAS.cz mluvčí resortu Ondřej Krátoška.

Pokud jde o náhradu škod podle krizového zákona, zastává ministerstvo vnitra podle Krátošky dlouhodobě názor, že se poškozeným hradí pouze skutečná škoda. "Jde například o zabavení věci, její zničení nebo uložení pracovní povinnosti. Ani v minulosti, například při povodních, nebyly vypláceny náhrady škod za zavřené obchody v postižených oblastech," doplnil.

Podle ministerstva financí Schillerová ve svém vyjádření vycházela z právního výkladu ministerstva vnitra coby gestora krizového zákona. "Podle něhož se v případě žádostí o náhradu škody hradí pouze skutečná škoda v důsledku konkrétního zásahu, a nikoliv tvrzený ušlý zisk," řekl Jakub Vintrlík z tiskového odboru ministerstva financí.