Na internetových stránkách východoslovenské aukční společnosti Darte se na konci roku 2010 objevila atraktivní nabídka: obraz Emila Filly Zápas býka se lvem. Vyvolávací cena: 300 tisíc eur, tedy přibližně 7,5 milionu korun. Na opačném konci světa, v kanadském městečku Campbell River na ostrově Vancouver Island, si zprávy všimla Zdeňka Hásková. Ve svých 104 letech si stále udržovala přehled o všem, co se děje v zemi, ze které pochází. Tedy pro ni v Československu. „To je náš obraz! Ten, co jsme ho měli nad pianem a skončil schovaný za skříní!“ zavolala na svou dceru.

Myšlenky se jí v tu chvíli vrátily o osm tisíc kilometrů a šedesát let zpátky. Do Jablonce nad Nisou v roce 1950. Žila tu tehdy už sama jen se svými dcerami. Manžel Jaroslav, kterému všichni říkali Jarka, byl tou dobou už v Americe. Československo opustil po převratu v roce 1948, když mu komunisti znárodnili jeho prosperující firmu na bižuterii.

Manželka Zdeňka mohla ještě chvíli bydlet v jejich funkcionalistické vile u jablonecké přehrady a nepřestávala věřit, že Jarka dokáže do Ameriky dostat i ji s dětmi.

„Jarka mi v dopisech a po Američanech, kteří do Jablonce přijeli nakupovat, vždycky dal tajně znamení, že se snaží někoho sehnat, kdo mně i dcerám pomůže ven. Jedné holčičce bylo sedm a druhé teprve rok a půl, takže to nebylo nic jednoduchého,“ popisuje poslední dny v Jablonci. „A pak se to stalo. Bylo to 20. ledna 1950. Najednou někdo zvonil. Byl oblečený jako obyčejný montér. Ukázal mně malý kousek papíru a tam bylo napsáno anglicky „Trust him“. Důvěřuj mu. Nic jiného. Zeptal se mě, jestli vím, kdo to psal. To písmo jsem poznala okamžitě. Řekla jsem mu, že to je vzkaz od Jarky. On mi odpověděl, že se sejdeme za dvě hodiny dole u potoka,“ líčí Zdeňka Hásková, jak začala její cesta přes hranice.

Byl studený leden, všude sníh. Malou, ani ne dvouletou Janu dala do teplého fusaku, posadila ji na saně a s osmiletou Evou odešly k potoku. Převaděč skutečně přišel. „Řekl nám, že budeme muset počkat do večera schovaní pod větvemi stromů. Mrzlo, měli jsme hlad a malá Jana začala plakat.“

Zdeňka Hásková měla jen své dvě dcery, saně a sbalenou tašku. Ve vile u přehrady zůstalo všechno. Jen nejbližším rodinným známým stihla před odchodem říct, co si mají pro sebe vzít, pokud se do vily dostanou. Byl tam i obraz Emila Filly. Schovaný pro jistotu za skříní, protože dům už několikrát navštívili komunističtí funkcionáři, když si byli obhlédnout, jaký majetek budou zabavovat.

Seděl jsem se Zdeňkou Háskovou u kuchyňského stolu v Campbell River, když mi svůj útěk z komunistického Československa líčila. Zpráva o tom, že se obraz objevil a prodává se v aukci, ji potěšila. Nedala najevo žádnou hořkost z toho, že někdejší majetek její rodiny se stal předmětem milionového obchodu. Nechtěla ani znát současného vlastníka. Jen ji zajímalo, co se s obrazem po těch šedesát let dělo.

„My jsme k němu měli zvláštní vztah,“ vyprávěla. „Jarka nebyl žádný sběratel uměleckých děl. Jeho záliba v umění se zrodila velmi jednoduše. Po první světové válce odešel jako mladý hoch na zkušenou do světa. V podpalubí lodi se dostal do Anglie, kde nejprve myl okna a pomáhal v hospodě. Bydlel v podkroví, kde byla taková zima, že mu tam zamrzala voda v lavoru, kterou měl na mytí. A tak se chodil ohřívat do míst, kde bylo zadarmo teplo. To byly knihovny, muzea a obrazárny. Tam se z něho stal takový samouk v umění.“

Když už Jarka Hásek patřil na Jablonecku mezi úspěšné obchodníky s bižuterií, spřátelil se například s malířem Vlastimilem Radou, který ve dvacátých letech žil v nedalekém Železném Brodě. „To už bylo v době německé okupace. Rada k nám přišel na návštěvu a říká: Jarko, gestapo zatklo Emila Fillu a poslali ho do koncentráku v Dachau. Jeho žena Hana je prakticky o hladu. Zajdi za ní a podívej se, jestli bys nemohl koupit nějaký obraz. No a tak Jarka přinesl domů toho býka se lvem. Měli jsme ho pak na stěně nad pianem,“ popisuje Zdeňka Hásková, jak se obraz dostal do jejich vily.

Několikrát ho chtěl koupit Victor Ganz, který se s Háskovými seznámil při obchodování s bižuterií a později se stal jedním z největších světových sběratelů moderního umění. U Hásků ve vile několikrát spal, protože si chtěl odpočinout od uniformity hotelů. Jarka Hásek mu ale Fillův obraz nikdy neprodal.

Ve slovenské aukci se obraz nakonec neprodal. Při pokusu dohledat jeho majitele přišla z aukční společnosti Darte pouze tato zpráva:
„Z nepotvrzených informací máme zprávu, že se majiteli ozval zájemce, který nabídl nějakou nižší cenu, než jaká byla v Darte vyvolávací. Další osud díla jsme už nesledovali.“

Zdeňka Hásková o obrazu už další svědectví neposkytne. Zemřela v srpnu 2014, několik dní před svými 108. narozeninami. Zápas býka se lvem pro ni zůstal napořád schovaný za skříní v opuštěné vile.