Jaderné elektrárny v rezervě? Technicky nemožné, oponuje německé vládě jejich šéf
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci letošního roku odstaví, uvedl v pondělí německý ministr hospodářství Robert Habeck. Šéf společnosti Preussen Elektra, která elektrárny provozuje, Guido Knott, ale v dopise uvedl, že takové řešení je technicky nemožné, píše deník Handelsblatt.
Návrh ministerstva „poslat na přelomu roku dvě ze tří současných elektráren do studené rezervy, aby se v případě potřeby nahodily, není technicky proveditelný, a proto není vhodný pro zajištění příspěvku k dodávkám,“ píše Knott v dopise, který má Handelsblatt k dispozici.
„Dopis jsem dnes ráno s jistým údivem zaznamenal,“ uvedl Habeck ve středu v Berlíně. Preussen Elektra podle něj zřejmě nepochopila koncept operační rezervy.
Podle Habecka zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa. Podle Habecka ponechání dvou elektráren v rezervě zároveň znamená, že Německo podle dlouhodobého plánu letos v prosinci všechny reaktory odpojí od sítě.
„Obě atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě,“ uvedl Habeck.
Již 25. srpna ale provozovatelé informovali ministerstvo, že při napjatém provozu „již není možné pružné zvedání nebo škrcení výkonu“, jak vyplývá z dopisu šéfa Preussen Elektra.
To platí tím spíše, pokud má být elektrárna zcela odstavena, jak předpokládá Habeckův plán. Knott píše: „V takovém případě není ,při omezených možnostech reaktoru, opětovné spuštění v pokročilém roztaženém provozu proveditelné a už vůbec ne v krátkodobém horizontu během jednoho týdne.“
Knott v závěru dopisu nabízí ministerstvu další diskuze nad řešením krize.
O ukončení provozu jaderných elektráren v Německu rozhodla už předchozí vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU). Popudem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011. Ponechání jaderných elektráren v provozu je kontroverzní téma pro Zelené, kteří jsou jedním z koaličních partnerů sociálních demokratů (SPD) současného kancléře Olafa Scholze. Členem Zelených je i ministr hospodářství Habeck. Součástí koalice jsou liberální svobodní demokraté (FDP), kteří naopak prodloužení životnosti jaderných elektráren podporují.