DANĚ NOVĚ

Minus 130 miliard. Sněmovna na nočním jednání zrušila superhrubou mzdu

DANĚ NOVĚ
Minus 130 miliard. Sněmovna na nočním jednání zrušila superhrubou mzdu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech zřejmě skončí. Sněmovna při nočním schvalování daňového balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140.000 korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní. Zákon musí posoudit Senát a podepsat prezident. Sněmovna schválila rovněž takzvaný stravenkový paušál jako alternativu k současným stravenkám.

Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.

Poslanecké pozměňovací návrhy, které v dílčích hlasováních o úpravách vládního daňového balíčku podpořila Sněmovna, budou mít celkový dopad na veřejné rozpočty v objemu 130 miliard korun. Poslancům to před závěrečným hlasováním o balíčku řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schválený státní rozpočet na příští rok zatím s těmito změnami nepočítá, vláda jej navrhla se schodkem 320 miliard.

Sněmovna přijala i další část Babišova návrhu, která rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle ministerstva financí by bez této změny nebylo zrušení superhrubé mzdy proveditelné. Babiš uvádí dopad na státní rozpočet v objemu asi 52 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na příští rok s tím ale nepočítá. Dopady na veřejné rozpočty vyvolaly kritiku nejen z opozice, ale i z koaliční ČSSD.

O obdobném návrhu vicepremiéra a předsedy koaliční ČSSD Jana Hamáčka se už dnes nehlasovalo. Hamáček navrhoval sazbu 19 procent a 23 procent pro část příjmů zhruba nad 140.000 korun měsíčně. Pro zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu hlasovali vedle poslanců hnutí ANO také poslanci ODS, SPD, nezařazení poslanci i poslanec TOP 09 František Vácha.

Proti Babišovu návrhu na zrušení superhrubé mzdy již dříve protestovala Národní rozpočtová rada. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podporuje Babišův návrh prezident Miloš Zeman, ale pouze na dva roky. Schválený Babišův návrh však není časově ohraničen. Podle ministryně nebylo legislativně možné ho časově omezit.

Sám Babiš v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. Ministryně financí řekla, že návrh nešel z legislativních důvodů napsat jinak.

Podle výpočtu Národní rozpočtové rady bude zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu znamenat výpadek celkových daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí.

Ministryně Schillerová odhadla dopad schválených poslaneckých změn do veřejných rozpočtů zhruba na 130 miliard korun. Z toho jen na státní rozpočet podle ní připadne 87 miliard. Například zvýšení daňové slevy na poplatníka podle ní bude znamenat výpadek 35 miliard korun. Neuvedla, jaký dopad bude mít zrušení superhrubé mzdy.

Sněmovna schválila návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24.840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34.125 korun.

Sněmovna spolu s tím v daňovém balíčku schválila také zavedení stravenkového paušálu. Přijala i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr. Naopak nepřijala žádný návrh na zvýšení sazeb daně z hazardu.

Schválila zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, ale dala přednost rychlejšímu růstu daně, než navrhovala vláda. Předložil ho Zbyněk Stanjura (ODS) a podpořil ho rozpočtový výbor. Státní rozpočet by tak mohl získat v příštím roce navíc asi 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí na dotaz ČTK sdělilo, že nelze předpovědět dopady na cenu pro spotřebitele, protože firmy pravděpodobně sáhnou k výraznější cenové konkurenci.

Obce budou také moci nově stanovovat koeficient u daně z nemovitosti až na jedno desetinné místo, například 1,5 nebo 4,5. Nyní mohou použít jako koeficienty pouze celá čísla 2,3,4, a 5. S návrhem uspěl v rozpočtovém výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Podpořilo to i ministerstvo financí, podle něj existuje po tomto řešení poptávka ze strany obcí.

Sněmovna rovněž umožnila podnikatelům mimořádné odpisy majetku sloužícího k podnikání. Vztahovat se to má na majetek pořízený od letošního 1. ledna do 31. prosince příštího roku. Majetek v první skupině, například některé zemědělské stroje, by se odepisoval jen jeden rok místo tří let. Majetek v druhé skupině, například auta, by se odepisoval tři roky místo pěti let.

 

,

20. listopadu 2020