Hudba Jimiho Hendrixe, The Who nebo Carlose Santany, statisíce lidí a skvělá atmosféra. První ročník legendárního festivalu Woodstock v roce 1969 je pro mnohé lidi jedním ze zlomových bodů v historii rock ‚n‘ rollu. Došlo při něm ale také ke dvěma úmrtím, stovkám zranění a případů předávkování. Do areálu, kde se festival konal, dorazilo totiž asi pětkrát více lidí, než se očekávalo.

Obvykle se na festival Woodstock vzpomíná jako na úžasný zážitek, vzniklo o něm mnoho filmů a knih. Takzvané květinové děti na něj dorazily na koncerty legendárních kapel a interpretů. Deník The Telegraph avšak připomíná, že vše tak zalité sluncem nebylo. Naopak festival velmi výrazně ovlivnil déšť, takže se místo konání ve státě New York proměnilo v podstatě v bažinu.

Organizátoři předem avizovali, že očekávají asi 50 až 60 tisíc návštěvníků prvního ročníku hudebního festivalu. K problému ale došlo, když se u vstupu do areálu objevilo pětkrát a podle některých odhadů dokonce i více než desetkrát tolik lidí, než se předpokládalo. Organizátoři tak rezignovali na kontrolu vstupenek a návštěvníky pouštěli zadarmo. Některé odhady říkají, že dorazilo asi 400 tisíc lidí, mohlo to prý ale být až 700 tisíc.

Obvod Sullivan, kde se Woodstock konal, vyhlásil stav nouze. Dálnice totiž byly ucpané na několik kilometrů a vůbec se přes ně nedalo nikam dostat. Lidé nechávali svá auta zaparkovaná na naprosto nevhodných místech, takže nikdo z místních obyvatel nemohl zaparkovat. Organizátoři změnili místo konání asi šest týdnů před začátkem festivalu, takže nebylo možné vytvořit dostatečnou infrastrukturu. Proto byl podle dostupných informací na místě jeden záchod na každých 833 lidí. Na místě bylo jen několik málo stánků s jídlem, které navíc provozovali nezkušení lidé. Když zjistili, kolik lidí na festival přijíždí, zdražili cenu za hot dog čtyřikrát z 25 centů na jeden dolar. Naštvaní zákazníci dva stánky vypálili.

Celý festival provázel déšť, který místo proměnil v rozblácenou bažinu. Mikrofony a delší elektronická zařízení se proměnila ve vodiče, takže každý, kdo se jich dotkl, dostal šok. V momentech, kdy vyšlo Slunce, museli lékaři dle svých svědectví ošetřovat lidi s popálenými očními bulvami, protože někteří návštěvníci festivalu pod vlivem LSD zírali i několik hodin přímo do něj. Stovky lidí utrpěli zranění v oblasti nohou (celkem 836 lidí), lékaři také ošetřili 742 předávkovaných lidí.

Druhý den festivalu došlo k první tragédii. Sedmnáctiletého Raymonda Mizsaka přejel traktor, když spal ve svém spacáku. Řidič ho neviděl, protože měl Mizsak přikrytou i hlavu, navíc ležel v bahně a v hromadě dalších spacáků. Druhou obětí byl pak osmnáctiletý Richar Bieler, který zemřel na zmiňované předávkování. Deník The New York Times tehdy napsal, že „sen hipíků se rozplynul v noční můru z bahna a hniloby“.

Problém byla i samotná hudba, která často byla slyšet velmi špatně, navíc se celý festival některým hudebníkům vůbec nelíbil. Legendární John Lennon přesto uvádí, že samotné konání Woodstocku bylo dostatečně symbolické, které vyslalo pozitivní zprávu a povzbudilo stovky tisíc Američanů. Festival se konal jen méně než měsíc potom, co Neil Armstrong přistál na Měsíci, týden po odhalení vražd komunity pod vedením Charlese Mansona a také měsíc před vydáním alba Abbey Road kapely Beatles. Podle Lennona tak Woodstock byl ikonou a tvrdil, že ikonou vždy bude.